Zde je návod, jak využít naše práva k opětovnému získání našich svobod po koroně

Mnozí z nás nemají problém s tím, když vláda dočasně pozastaví naše svobody, pokud to pomůže zastavit šíření koronaviru. Lidská práva nám však také poskytují nástroje, jak získat zpět naše svobody, jakmile omezení již nebudou zapotřebí.

Když dáváme politikům povolení vládnout, chceme, aby dělali to nejlepší pro nás všechny. V nadcházejících měsících budou naše komunity procházet pandemií koronaviru. Očekáváme, že vlády využijí pravomoci, které jsme jim svěřili, aby nás udrželi v bezpečí a poskytli všem potřebnou podporu. Naše vlády někdy musí požádat veřejnost, aby dočasně "pauzla" některé z našich svobod. K tomu může dojít pouze tehdy, je-li veřejnost vystavena velkému nebezpečí. Nazývá se to „stav nouze“.

O jakém druhu svobod hovoříme?

Jsme sociální lidé. Rádi cestujeme, pohybujeme se, setkáváme se s přáteli a rodinou, chodíme na koncerty, sportovní akce, do kostela nebo do práce. Proto máme lidské právo na „volný pohyb“ a na „shromažďování“. Pokud však tyto svobody využijeme k setkávání ve velkých skupinách v době, kdy existuje nebezpečný virus, můžeme nakonec pomoci jeho šíření.

Všichni také chceme vlastní osobní prostor. Používáme jej k výměně názorů, čtení zpráv nebo navštěvování míst s vědomím, že nás nikdo nikdo nesleduje. Proto máme právo na soukromí - umožňuje nám to uchovávat si osobní informace pro sebe. Každý používá internet a má mobilní telefon. Takže necháváme spoustu informací o našem životě online. Mnoho vlád se chce těchto osobních údajů zmocnit a použít je ke sledování toho, kdo je nakažený, kde bydlí, a jestli lidé zůstávají doma.

V čem je problém?

Vlády někdy omezují naše svobody až příliš nebo tato omezení ponechávají platná déle, než je třeba. Viděli jsme to po teroristických útocích v Evropě před několika lety. Mnoho vlád dalo bezpečnostním silám pravomoci, aby na nás špehovaly, zakázaly protesty a hledaly a zatýkaly lidi bez důkazů. Mnoho těchto omezení našich svobod stále platí. A nakonec žádná z těchto vlád ve skutečnosti neuspěla v zabránění terorismu nebo jeho trestání.

Mnoho vlád EU dnes shromažďuje naše osobní informace, aby zjistily, kam jdeme nebo jak se cítíme. To by mohlo být v pořádku, pokud se informace používají pouze k boji proti koronaviru, pokud jsou vymazány po krátké době a pokud již nebudou po zastavení pandemie shromažďovány. To by omezilo invazi na náš osobní život na minimum a mohlo by to pomoci zachránit lidi. Některé vlády v EU však pouze žádají telefonní společnosti, aby předaly veškeré informace, které o nás mají, bez jakéhokoli z těchto bezpečnostních limitů. Nevíme, jak dlouho budou tyto informace uchovávat, k čemu je v budoucnu použijí a jestli je přestanou shromažďovat.

Mnoho vlád, jako jsou Britové, Italové a Francouzi, také přijali zákony, které umožňují policii zadržet lidi, pokud se shromažďují na veřejnosti nebo jsou-li podezřelí z přenosu viru. Ve Velké Británii zůstanou tyto nařízení platná dva roky. To je pravděpodobně mnohem delší, než jsou ve skutečnosti potřeba. V Itálii a Francii musí být tyto nařízení znovu aktivována každých několik týdnů nebo měsíců.

Jak získáme zpět své svobody?

Představte si nový zákon, který policii umožnil vzít si vaše auto, aby mohla doručit život zachraňující léky. Pravděpodobně rádi pomůžete. Ale nechtěli byste záruku, že své auto dostanete co nejdříve zpět? A záruku, že policie nemůže vaše auto použít k něčemu jinému, jako například na výlet k moři? Pravděpodobně byste také chtěli vědět, že existuje nezávislý soudce, na kterého se můžete obrátit, abyste se o těchto věcech ujistili. Je to stejné i pro naše svobody, jako je soukromí nebo naše možnost pohybovat se kde chceme nebo setkat se s jinými lidmi.

Proto máme právo na nezávislé soudy. Jejich úkolem je kontrolovat vlády, když omezují naše svobody. Soudci zajistí, aby naši vůdci nezacházeli dál, než je skutečně potřeba. Rovněž zajišťují, abychom naše svobody dostali zpět, jakmile je už vlády nebudou potřebovat. A totéž platí o našich zástupcích v parlamentu. Máme právo vybrat si své poslance ve volbách. A jejich úkolem je zajistit, aby nám ministři neodebrali příliš mnoho svobod nebo aby je neodebírali příliš dlouho. V dalších článcích vysvětlíme, jak se také spoléháme na nezávislé novináře a na aktivisty za práva a demokracii, abychom zajistili, že ministři nezneužijí pravomoci, které mají.

V zemích, jako je Maďarsko, které nemají nezávislé soudy nebo spravedlivé volby nebo kde vláda kontroluje většinu sdělovacích prostředků a útočí na aktivisty, je těžší využít našich práv k návratu našich svobod. Zdá se, že maďarská vláda používá koronavirus jako omluvu, aby podnikla další kroky k vytvoření diktatury. Například premiér Orban chce schválit zákon, který by vládě umožnil uvěznit novináře, kteří vládu kritizují. Evropská unie bohužel nedělá pro ochranu demokracie nic moc. To je důvod, proč je pro nás všechny důležité porozumět, používat a držet se práv a svobod, které máme.