#Vote4Values metodologie

Co máme na mysli když hovoříme o "anti-hodnotách" a odkud pocházejí naše informace? Zde je metodika, která stojí za naším volebním stopařem #Vote4Values.

Co máme na mysli, když hovoříme o ‘anti-hodnotách’?

Všechny země, které se chtějí připojit k EU, musí prokázat, že mají instituce jako svobodný tisk, svobodně fungující práva, demokratické skupiny a nezávislé soudy. Vlády také musí prokázat, že mají zavedené zákony, které zaručují tyto základní hodnoty, jako je například ústava, která zaručuje svobodu projevu a právo na rovné zacházení. Tyto normy jsou uvedeny v článku 2 Smlouvy o Evropské unii jako společné hodnoty, které sdílejí všechny evropské země, a hodnoty, na nichž je založena EU.

Když hovoříme o anti-hodnotových stranách nebo politických skupinách, hovoříme o stranách, které mají program nebo praxi podkopávání základních hodnot právního státu, pluralitní demokracie a/nebo základních práv. Právní stát odkazuje na situaci, kdy jsou vnitrostátní soudy nezávislé a osvobozené od vlivu nebo kontroly politiků, kde jsou soudy oprávněny účinně a rychle chránit občanské svobody a kde politici a orgány veřejné správy nepropadají korupci.

Demokratický pluralismus odkazuje na existenci svobodných a spravedlivých voleb, stejně jako na existenci svobodné a nezávislé žurnalistiky a schopností lidí vytvářet sdružení a účastnit se pokojných protestů. Základní práva odkazují na základní svobody, jako je právo na svobodu projevu, právo na protest, soukromí nebo rovné zacházení s menšinami a historicky marginalizovanými skupinami.

Podle čeho jsme se rozhodli, kdo je proti hodnotám?

Při rozhodování o tom, zda určitá národní strana respektuje základní hodnoty, jsme se zabývali otázkou, zda Evropský parlament přijal usnesení k tématu, které se zaměřuje na vládu nebo vedení určité země. Taková usnesení byla přijata Evropským parlamentem v současném období (2014-19) o vedení: České republiky, Maďarska, Malty, Polska, Rumunska a Slovenska.

Chci se dozvědět víc

{{#hidden-1}} Podívali jsme se také na to, zda odborníci považují určitou politickou skupinu za takovou, která je proti základní hodnotám. Jako takové jsme klasifikovali skupiny ENF a EFDD. Tyto skupiny jsou považovány odborníky za "nativistické", "radikálně pravicové" a "autoritářské," protože se staví proti pluralitní demokracii, ochraně menšin, rovnosti a podporují přístup k řízení, které vyžaduje nadměrné omezení základních práva. Viz například zde a zde.

Úplný seznam politických skupin a stran, které jsou proti hodnotám:

  • Dvě politické skupiny: skupina Evropa národů a svobod a skupina Evropa svobod a přímé demokracie.
  • Ve středo-levicové skupině S&D máme maltskou Partit Luburistu (PL), rumunskou sociálně demokratickoku stranu Partidul a stranu SMER ze Slovenska.
  • V centristické liberální skupině (ALDE) máme stranu ANO z České republiky.
  • V středopravé straně EPP se nachází maďarská strana Fidesz.
  • V pravicové, euroskeptické ECR máme polskou stranu PiS (zákon a spravedlnost).

V některých bodech odkazujeme na některé další národní strany, které se pravděpodobně považují za proti-hodnotové. Jedná se o Golden Dawn (z Řecka), Jobbik (z Maďarska), NPD (z Německa) a Vox (ze Španělska). Tyto strany jsou považovány odborníky za "radikální" nebo "extrémní", což znamená, že mají tendenci být také "nativistické" a "autoritářské". Podívejte se například zde, zde a zde. {{/ Hidden-1}}

Odkud jsme získali naše data?

Abychom zjistili současnou velikost každé z politických skupin a počet členů z proti-hodnotových stran v každé z nich, použili jsme internetovou stránku Evropského parlamentu. Abychom mohli po volbách odhadnout předpokládanou velikost každé politické skupiny, použili jsme veřejně dostupné údaje z průzkumů veřejného mínění Politico - agregace národních voleb, které se pravidelně aktualizují.

Chci se dozvědět víc

{{# hidden-2}} Jedním z rozdílů, které si je třeba uvědomit mezi současným Evropským parlamentem a tím, co bude po volbách, je počet poslanců Evropského parlamentu. Číslo klesne z 751 na 705. Spojené království odchází, což znamená, že parlament ztratí 73 poslanců. Ale některé z těchto náhradních míst byly přerozděleny jiným zemím, kterým se v posledních letech zvýšil počet obyvatel. Průzkum údajů Politica o volbách to bral v úvahu, a tak předpokládaný počet míst je založen na předpokladu, že bude celkem 705 poslanců.

Údaje z průzkumu veřejného mínění Politica nepokrývají rozčlenění poslanců z různých národních stran, které se mohou zapojit do stejné politické skupiny na úrovni EU, z nichž některé jsou a jiné nejsou přidruženy k národní straně proti EU. To je případ rumunských členů skupiny S&D, polských členů skupiny ECR a českých členů skupiny ALDE. V těchto případech jsme kvůli nedostatku podrobnějších údajů sledovali výsledky Politica o hlasování ve volbách do roku 2019, protože jsme si uvědomili, že mohou zahrnovat i členy stran, které ve skutečnosti nemají anti-hodnotovou agendu. Pokud se chcete dozvědět více o tom, jak tým při sestavování veřejného průzkumu Politica shromáždil svá data, tuto metodiku najdete na jejich internetových stránkách. {{/ hidden-2}}

Jak víme, které národní strany se se přidají ke kterým politickým skupinám?

Pracujeme za předpokladu, že složení politických skupin zůstane víceméně stejné jako nyní. Pokud již skupiny oznámily, že přijmou nového člena, pak jsme to vzali v potaz. Je tomu tak proto, že náš stopař je založen na průzkumech Politica, které tento vývoj zohledňují. Což se stalo i ve vztahu ke skupině ECR (která přijala francouzskou stranu Debout la France) a skupině ALDE Macronova La Republique En Marche). Stopař v současné době odráží složení politických skupin, jak bylo prezentováno v průzkumu Politica ze dne 29. března 2019.

Chci se dozvědět víc

{{# hidden-3}} Samozřejmě je možné, že v různých zemích dojde k novému vývoji a loajality se mohou změnit. Například, kdyby středopravá EPP vytvořila koalici, která by zahrnovala ECR, mohlo by se stát, že polští poslanci EPP z této skupiny odejdou. To proto, že skupina ECR zahrnuje politickou stranu Polska a skupina EPP obsahuje opoziční polskou stranu. Obě strany jsou silně protikladné a je nepravděpodobné, že by chtěly spolupracovat na úrovni EU.

Další věc, kterou je předem obtížné vědět, je, co budou dělat nové strany nebo poslanci, kteří nejsou "nezapsáni" nebo "nezařazení". Například, pokud by měla existovat konzervativní proti-hodnotová koalice, je možné, že by se někteří poslanci ze stran, které budou pravděpodobně považovány za proti-hodnotové, mohli chtít připojit k nim nebo se připojit k jedné z politických skupin, které jsou součástí této koalice. Stejně tak mohou vzniknout nové strany s protihodnotovou agendou, jako je například španělská Vox, které se po volbách rozhodnou připojit k existující politické skupině. Tyto nejasnosti jsme zmínili tam, kde si myslíme, že jsou tyto možnosti relevantní. {{/ hidden-3}}

Chcete se dozvědět víc?:

Co přesně dělá Evropský parlament a proč je to tak důležité? Čtěte zde.

Toto by mohly být nejdůležitější volby do Evropského parlamentu všech dob. Proč? Sledujte zde.

Udělejte si náš kvíz a dozvíte se, koho byste měli volit ve volbách do Evropského parlamentu.

Pokud jste připraveni, ponořte se do našeho volebního stopaře #Vote4Values.