Rumunské nevládní organizace jsou jako na jehlách, kdy se vláda zaměří na občanské svobody

Rok 2017 začal pravdšpodobně největším úspěchem veřejné demonstrace od svržení Ceausescu, ale nevládní organizace nyní čelí boji o přežití.

Stejně jako v Maďarsku, Polsku a dalších zemích EU byla rumunská vláda zaneprázdněna vypracováním zákonů, které omezují činnost nevládních organizací. Několik právních předpisů se v současné době nachází v Parlamentu, a pokud by byly schváleny, vážně by omezily základní právo veřejnosti na protest a požadování spravedlnosti v případě pochybení vlády. I přes to, že rok začal pro občanskou společnost výborně, je stále důležitější než kdy jindy, aby lidé zůstávali při obraně občanských svobod obezřetní.

Lidé mají převahu

Začátkem ledna nově zformovaná vláda Sorina Grindeanu použila nouzové opatření, aby urychlila přijetí vyhlášky o dekriminalizaci některých forem zneužití vládními úředníky. Navrhla také novelu trestního zákona, která by dekriminalizovala zneužití moci, pokud by odcizená částka peněz byla nižší než 200.000 rumunských lei (asi 43.500 eur).

Vyhláška byla oficiálně odůvodněna potřebou zastavit přeplnění věznic, protože korupce úředníků v Rumunsku je endemická a mnozí sedí ve vězení. Jen v loňském roce bylo obviněných 30 vysokých představitelů z korupce, včetně bývalých ministrů a zástupce vedoucího centrální banky. Vyhlášku a novelu Trestního zákona však občané a občanské nevládní organizace považovali za pokusy očistit úředníky od minulých zločinů a izolovat politiky od budoucího vyšetřování korupce.

Krátce poté následovaly trvalé, dobře organizované protesty proti reformám v Bukurešti a dalších městech po celé zemi. Občanské organizace úspěšně mobilizovaly desítky tisíc lidí, kteří protestovali několik dní. 5. února se v Bukurešti uskutečnila největší veřejná demonstrace od pádu Nicolae Ceauşescu, přičemž více než půl milionu lidí požadovalo rezignaci vlády.

Odpověď byla rychlá: vyhláška byla zrušena tentýž den a hlasování o nedůvěře vládě se v Parlamentu konalo 8. února. Vláda to ustála, ale těsně: poslanci vládní koalice se všichni zdrželi, což bránilo oponentům dosáhnout nezbytných 50 procent.

Občanské svobody v ohrožení

Úspěšné demonstrace způsobily, že mnoho rumunských politiků si uvědomilo skutečnou sílu občanské společnosti. Lidé nepochybně dokázali, že jsou schopni vymáhat odpovědnost od své vlády. Rumunští představitelé, asi trochu zděšeni tímto zjištěním, začali s veřejnými prohlášeními a legislativou proti výkonu občanských svobod a volnosti fungování nevládních organizací.

Týden po zrušení nařízení ministryně práce Olguta Vasilescu varovala demonstranty, kteří ještě stále vystupují proti vládě, že musí dodržovat zákon, který stanoví, že rodiče nemohou sebou brát na veřejné demonstrace děti.

Další člen parlamentu, Arges Catalin Radulescu, řekl během protestů, že policie by měla potlačit demonstranty pomocí vodních děl. Zmínil se také, že stále vlastní AKM útočnou pušku, kterou získal během revoluce, a byl ochoten ji proti demonstrantům použít.

Legislativní iniciativy však mohou způsobit daleko trvalejší škody než rétorika. V březnu byl do Senátu zaslán návrh zákona, který navrhoval trestat jakýkoli pokus "bránit ústavní pořádek" až do tří let vězení. Tento zákon by ve skutečnosti činil veřejné protesty, včetně těch, které se konaly v únoru, nezákonnými. Naštěstí však tento návrh zákona v současné době stále prochází legislativním procesem a mohl by být zastaven.

Snad nejobtížnější legislativní iniciativou, která se objeví v letošním roce, je návrh zákona, který by přinutil zrušení každé nevládní organizace, která nezveřejňuje dvakrát ročně zprávy o svém provozním rozpočtu. Návrh zákona, který byl navržen na začátku června, se zdá být kopií podobného zákona v Maďarsku (který je založen na ruském právu), který nutí každou nevládní organizaci, která obdrží více než 24 000 eur v podobě darů ze zahraničí, aby se zaregistrovala jako "zahraniční agent".

Boj o přežití

Reakce rumunských nevládních organizací na návrh týkající se podávání zpráv o rozpočtu byla zuřivá. Několik z nejvýznamnějších organizací v zemi, včetně APADOR-CH, člena Liberties, vydalo proti tomuto návrhu protestní dopis a vyzvalo poslance, aby jej odmítli. Po velkém tlaku byly právní předpisy pozastaveny do podzimu.

Přestože se v zahraničí na to objevila jen malá reakce, možná v naději, že poslanci ještě dostanou rozum, tato situace neunikla pozornosti Bruselu. V dubnu vydali poslanci ze strany Greens/EFA v Evropském parlamentu prohlášení, které varuje před pokusy rumunské vlády "omezit svobody, které občané a občanské organizace nyní užívají". Pokud se vláda rozhodne oživit výše zmíněné zákony, bude důležitá silnější a široce podporovaná reakce EP.

Silné veřejné mínění proti zneužívání nevládních organizací je obzvláště důležité z důvodu nebezpečí, které takové útoky představují - nebezpečí, které přesahuje zjevné omezení našich práv. Rétoriku politiků proti práci nevládních organizací a dokonce i hrozby proti jejich stoupencům lze příliš snadno považovat za implicitní odmítání násilí vůči nim. Takové chování jsme již viděli v jiných zemích EU, kde vláda projevovala nechuť k naplňování občanských svobod. Politicky motivované bití pracovníků slovenských nevládních organizací v září 2016 a vloupání do kanceláří skupiny LGBT v Polsku v červnu letošního roku jsou jen dva příklady.

Ve skutečnosti již k tomu v Rumunsku dochází: že v červnu byl jeden člověk zmlácen při pochodu v Bukurešti z jediného důvodu, a sice, že na jeho oblečení byl duhový symbol LGBT. Když politici otevřeně vyhrožují násilím, působí to jako tiché schválení takového jednání.

Jak se poslanci vrátí z letního prázdnin, výše uvedená legislativa by se mohla vrátit do čela jejich programu. Rok začal pro občanské společnosti pozitivně, ale to jen zacílilo pozornost politiků, kteří se chtějí vyhnout odpovědnosti vůči veřejnosti, jejich směrem. V Rumunsku, stejně jako v ostatních částech EU, vstupují nevládní organizace do úvodních fází nového boje o přežití a přežití demokracie a právního státu.