Jak by se Evropská komise mohla stát lídrem v oblasti základních práv

Komise přepisuje svou strategii provádění Listiny základních práv. Nový politický dokument Liberties nastiňuje, jaké nové nástroje a postupy musí Komise zavést, pokud chce oživit práva občanů.

Listina základních práv je katalogem lidských práv EU - moderním právním nástrojem uvádějícím 50 základních práv, které musí orgány a vlády EU prosazovat, respektovat a chránit, kdykoli jednají v rámci svých pravomocí a povinností EU.

Od chvíle, kdy se Listina stala závazným předpisem, uplynulo více než 10 let. První strategie Komise týkající se účinného uplatňování Listiny byla přijata v roce 2010. Záměrem bylo, aby šla EU příkladem a učinila ze základních práv vodítko pro činnost EU. EU učinila určitý pokrok směrem k dodržování, ochraně a prosazování základních práv. EU však často nedokáže prosazovat práva, chybí příležitosti ke zlepšení ochrany práv a sama je porušuje.

V druhé polovině tohoto roku přijme Komise novou strategii k Listině základních práv. Aby Komise o této aktivitě informovala, požádala organizace hájící práva a demokracii o doporučení. Nový dokument Liberties je reakcí na žádost Komise o příspěvek.

Celý dokument je ke stažení zde (EN).

Tento dokument identifikuje hlavní nedostatky a navrhuje konkrétní nástroje a postupy, které by Komise mohla použít k jejich řešení. Naše klíčová doporučení jsou:

1) Komise by měla plně využít svých pravomocí k prosazování základních práv

V mnoha oblastech, ve kterých nepostačují vnitrostátní předpisy k ochraně základních práv, jsou tyto práva porušována. Vezměte si například urážlivé žaloby podané mocnými soukromými nebo veřejnými činiteli podané ve snaze umlčet watchdogové organizace, jako jsou mediální aktéři a aktivisté na poli ochrany občanských svobod (známé jako SLAPPs - strategické žaloby proti zapojení veřejnosti). Ve většině zemí EU neexistují žádné zákony, které by těmto praktikám zabránily nebo aby je sankcionovaly. Komise má pravomoc navrhnout společná pravidla EU zakazující SLAPPs, dosud tak však neučinila.

Komise by mohla:

  • Rozšířit své odborné znalosti v oblasti základních práv systematičtějším spoléháním se na nezávislé odborné poradenství a zajistit, aby působili interní odborníci ve všech útvarech Komise;
  • Vypracovat roční strategický plán, který by mohl pomoci objasnit, jak mohou právní předpisy a politiky EU lépe přispívat k dodržování a prosazování základních práv;
  • Investovat do komunikace s veřejností o základních právech, mimo jiné prostřednictvím výročních zpráv, které mohou zvýšit odpovědnost Komise, transparentnost a účast veřejnosti.

2) Komise by měla zlepšit zavedené postupy s cílem minimalizovat riziko, že samotné orgány a instituce EU budou porušovat Listinu

Všechny orgány a instituce EU jsou povinny zdržet se přijímání zákonů, opatření nebo postupů, které porušují základní práva. Stále se však objevují případy, kdy lze porušení základních práv přičíst jednání nebo nedbalosti orgánů EU. V nedávné zprávě kritizoval kontrolní orgán OSN Evropskou unii za to, že Maďarsku poskytla peníze na zachování segregace osob se zdravotním postižením v zemi, což je v rozporu se základními právy a mezinárodními právními závazky.

Komise by mohla:

  • Zlepšit kvalitu procesu, jímž posuzuje dopad právních předpisů a politik EU na základní práva;
  • Lépe využívat svých pravomocí, aby zabránila oslabení záruk základních práv během jednání o návrzích právních předpisů EU mezi vládami EU a Evropským parlamentem;
  • Systematicky vyhodnocovat právní předpisy a politiky EU z hlediska jejich dopadu na základní práva;
  • Podrobněji a transparentněji monitorovat činnost agentur a orgánů EU.

3) Komise by měla vládám nabídnout podrobnější pokyny k tomu, jak implementovat právo EU způsobem, který neporušuje základní práva, a systematicky prosazovat právní předpisy, když je vlády porušují.

Komise je povinna zabránit vládám EU v porušování Listiny, když jednají v oblastech upravených právem EU, a sankcionovat je, když se dopustí porušení. Komise již má k dispozici všechny nástroje, které k tomu potřebuje. Problém je v tom, že je často nepoužívá. Například řada zemí EU, jako je Česká republika, Maďarsko a Itálie, nadále brání vzdělávání romských dětí na rovnoprávném základě s jinými dětmi, a to i jejich segregací ve speciálních školách nebo v čistě romských třídách. Přestože Evropský soud pro lidská práva tyto praktiky mnohokrát odsoudil, a přesto, že jsou zakázány právem EU, Komise z v této věci doposud nepředvedla k soudu jednu jedinou zemi.

Komise by mohla:

  • Poskytovat formální pokyny, jak dodržovat základní práva při uplatňování klíčových právních předpisů EU, aby se zabránilo jejich porušování;
  • Sankcionovat vlády, které systematicky porušují Listinu;
  • Poskytovat peníze organizacím, jako jsou organizace hájící práva a demokracii, které prosazují základní práva na vnitrostátní úrovni.

Celý dokument je ke stažení zde (EN).