Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v případu Harakčiev a Tolumov proti Bulharsku (stížnost č. 1520/11 a 61199/12) zjistilo, že podmínky, ve kterých si tito vězni odpykávají doživotí tresty jasně porušují Čl.13 (právo na účinné opravné prostředky) Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod.
Oba vězni byli držení v přísném detenčním režimu, včetně samovazby ve špatně ventilovaných a nehygienických celách se špatným osvětlením, topením, stravováním i lékařskou péčí. ESLP nejen shledal tyto podmínky jako nelidské a degradující, ale zjistil také, že režim těchto dvou vězňů, včetně jejich izolace, není důsledkem jejich individuálního chování, které by vyžadovalo zvýšenou ostrahu, nýbrž automatizovaným uplatněním vnitrostátních právních předpisů, regulujících vězeňský režim.
Soud přihlédl k rozhodnutí Velkého Senátu z roku 2013 v případu Vinter a další proti Velké Británii a podstatným způsobem přehodnotil přístup zvolený v případu Igorov proti Bulharsku (č. 2) ze Září 2010, kdy Soud rozhodl, že stěžovatelovo doživotí samo o sobě neporušuje Článek 3, a že režim, kterému byl během svého pobytu ve vězení vystaven také Úmluvu neporušovalo.
I když poslední rozhodnutí do značné míry odsuzuje Bulharsko, je také znát určitý pokrok. Soud konstatoval, že amnestie udělená viceprezidentem Bulharska pro vězně s doživotím v roce 2012, je známkou toho, že vláda hodlá dodržovat rozhodnutí Ústavního soudu z dubna 2012, které vyzvalo prezidenta a viceprezidenta k využívání práva udělovat transparentním způsobem amnestii.
"Ve svém rozsudku v projednávané věci udělil Soud pro lidská práva příliš velkou váhu rozhodnutí Ústavního soudu Bulharské republiky z roku 2012, a skutečnosti, že až do teď zde byl jen jeden takový podmínečně propuštěný vězeň. Reforma trestního zákoníku by mohla být zablokována po rozhodnutí, že stávající legislativní úroveň je vyhovující a mechanismus amnestie - produkt minulosti, který je vysoce irelevantní k zásadám právního státu - by měly zůstat, " řekl Krassimir Kanev, předseda Bulharského Helsinského výboru.
ESLP uvedl, že za účelem zavedení doporučeného rozhodnutí v tomto případě, musí bulharské orgány reformovat právní rámec vězeňského režimu pro osoby odsouzené k doživotnímu trestu odnětí svobody, protože současný rámec umožňuje nevybíravé použití přísného a nelidského režimu pro všechny vězně s doživotním trestem.
V důsledku své nedokonalé legislativy tak musí Bulharský stát zaplatit Harakčievovi 4.000 a Tolumovovi 3.000 EUR odškodnění, stejně jako 5.600 EUR za náklady - celkem tedy 12.600 EUR (téměř 24.700 leva), to vše kromě nákladů státu na bulharskou právní obhajobu.
Verdikt není konečný a lze se proti němu odvolat u Velkého Senátu.
Přečtěte si prosím tiskovou zprávu Bulharského Helsinského výboru zde.