Tech & Rights

Boj za férové praktiky policie v České republice

Případy policejní brutality v České republice často nejsou stíhány, což nutí oběti, aby se obrátily na Evropský soud pro lidská práva.

by The League of Human Rights

Oběti nezákonného postupu policie se v Česku špatně dovolávají spravedlnosti. I v nedávných, bohužel vzácných, případech odškodnění český soudní systém zklamal a spravedlnosti bylo dosaženo až u Evropského soudu pro lidská práva.

„Pomohli jsme například muži, kterého policisté protiprávně drželi v cele, kde jej ponižovali a bili. V dalším případě jsme také pomohli příbuzným mladého muže, který za záhadných okolností zemřel na policejní služebně,“ uvádí člen Ligy lidských práv, která v nedávné době docílila odškodnění pro tyto poškozené. „Právní obrana obětí a medializace jejich případů významně přispívá k lepšímu povědomí o právech jednotlivce,“ dodává.

Při pomoci obětem v českém prostředí ovšem na povrch vyplouvá opakující se problém. Je to nefungující vyšetřování nezákonného jednání policistů uvnitř policie a naprosté selhání Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která neplní svou funkci. Tou je vyšetřování podezření z nelidského a ponižujícího zacházení. Například nedávno tak byla na GIBS podána stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, protože inspekce na podaná trestní oznámení nebyla schopna ani odpovědět, natož se jimi zabývat.

Už v březnu 2014, při příležitosti Mezinárodního dne proti policejní brutalitě, bylo podáno trestní oznámení také na ředitele GIBS právě pro nevyšetřování případů policejního násilí, ale také pro podezření z korupce. Podle několika nezávislých zdrojů bylo z fondu, který́ má sloužit k financování informátorů a agentů, odčerpáno asi 7 miliónů korun, které nebyly použity v souladu se svým zákonným účelem. Státní zastupitelství se ovšem případem odmítlo zabývat a oznámení tak vyšumělo do ztracena.

Nedostatek dohledu

Neexistuje také žádná vládní koncepce pro směřování a fungování GIBS – vláda se v tomto ohledu hájí tím, že GIBS je nezávislým orgánem a vláda k ní nedisponuje žádnou řídicí funkcí. Z logiky věci by ale GIBS měla být nezávislá na těch, které vyšetřuje, nikoliv nezávislá na kontrole.

Jedním z příkladů nepotrestané policejní brutality je i příběh externího kameramana České televize. Ten při natáčení zásahu policie dostal neočekávanou ránu do žeber od policejního těžkooděnce, která vedla ke zlomení 4 žeber, několika týdnům bolestí při rekonvalescenci a dokonce vodě na plicích.

Ačkoliv měl na celou událost svědky, podal trestní oznámení a zúčastnil se výslechů v rámci vyšetřování GIBS, jeho případ byl z neznámých důvodů odložen. Po neúspěšném pokusu dovolat se spravedlnosti na státním zastupitelství nakonec Policie ČR absurdně rozhodla, že zásah policisty byl v pořádku, ale přestupku se naopak dopustil zraněný kameraman, který se ještě rok potýkal s následky agresivního ataku.