Zpráva Bulharského helsinského výboru (BHC) uvádí, že děti v Bulharsku jsou často nezákonně nebo svévolně zbavovány svobody na dlouhou dobu. To je vážné porušení mezinárodního práva v oblasti lidských práv, včetně Úmluvy o právech dítěte, podle které by mělo být zbavení svobody krajním opatřením a to na nejkratší nutnou dobu.
Zpráva (v bulharštině), také uvádí, že děti, které přišly o svobodu, jsou vystaveny zvýšenému nebezpečí zneužívání, násilí, akutní sociální diskriminace a odepření jejich občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních práv.
Zpráva je výsledkem dvouleté práce a je součástí rozsáhlého projektu "Děti zbaveny svobody ve Střední a Východní Evropě: Mezi dědictvím a změnou. Projektu se účastnilo pět organizací z Bulharska, Maďarska, Rumunska a Polska. Zpráva nabízí systematický lidskoprávní přehled o situaci v uzavřených institucích, kde jsou děti zbavené svobody.
"Hlavním závěrem studie je, že děti jsou často nezákonně nebo svévolně zbavovány svobody bez toho, aby byla uplatňována zásada proporcionality a nezbytnosti odnětí svobody, a bez včasných soudních sankcí, například zákon o boji proti kriminalitě dětí a mladistvých (JDA) jasně nedefinuje, co představuje anti-sociální chování, a to často vede k protiprávnímu odnětí svobody," řekl Krassimir Kanev, předseda BHC.
Během návštěv institucí pro děti v Bulharsku, zaznamenal BHC další vážné problémy:
- K dispozici je jen málo záznamů o násilí a zneužívání dětí ve vazbě. "Děti se zdráhají hlásit případy špatného zacházení z důvodu strachu z odvety a nedostatku víry, že systém bude efektivní," řekla Zhenya Ivanova, výzkumnice v "Monitorovacím a výzkumném" programu BHC.
- Děti ze zranitelných skupin - etnických menšin (Romové), chudé děti, a děti ze zvláštními potřebami - jsou v uzavřených instituích zastoupeny ve značném počtu.
- Dívky, které jsou oběti sexuálního násilí a zneužívání, jsou umístěny v institucích místo toho, aby jim byla poskytnuta specializovaná péče a podpora.
- Děti zbavené osobní jsou někdy drženy v nepřijatelných podmínkách (bez přístupu, nebo jen v omezeném rozsahu, k ventilaci, světlu, topení a teplé vodě, sociálnímu zařízení, a dalšímu). Tyto instituce nejsou vhodné pro děti s postižením.
- Některé z institucí neposkytují dětem přístup ke vzdělání.
- Děti mají omezený kontakt s jejich rodinami, jelikož návštěvy a prázdniny jsou jen zřídka. V kvalitní komunikaci jim brání i nedostatek soukromí při korespondenci, telefonické komunikaci nebo doručování zásilek.
- Děti, které mají problémy se zákonem, nejsou podle zákona o ochraně dětí považovány za ohrožené, i když jsou často obětmi násilí nebo zneužívání, a jsou více náchylné k vyloučení ze školy. Není uplatňován princip nejlepšího zájmu dítěte a není žádná sociální práce, která by byla zaměřena na příčiny jejich problémů.
- Děti jsou umisťovány do zařízení sociální péče bez ohledu na jejich zdravotní stav a možnost instituce poskytnout jim adekvátní zdravotní a psychologickou péči.
- Zatímco plán pro realizaci Koncepce státní politiky pro reformu soudnictví ve věcech mládeže se zmiňuje o institucích soudnictví ve věcech mládeže jako o sociálně-pedagogických internátních a nápravných internátních školách, a nezahrnuje reformu nápravných zařízení. To znamená, že přístup zakotvený v plánu není integrální a zastřešující, ale částečný.