Tech & Rights

Navrhovaný polský zákon o zemědělské půdě ignoruje cizí kupující

Senátu byla nedávno předložena kritika navrhovaného zemědělského zákona, která uvádí, že obsahuje příliš mnoho nařízení porušujících ústavu.

by Polish Helsinki Foundation for Human Rights
Deklarované cíle zákona - posílení rodinného zemědělství a ochrana proti spekulativnímu obchodu se zemědělskou půdou - v zásadě nevyvolávají žádnou polemiku o jejich ústavnosti. Bohužel, přijatá opatření k dosažení těchto cílů jsou v mnoha případech svévolná a nepřiměřená.

Návrh zemědělského zákona v Polsku zavádí změny, které mají za účel, mimo jiné, omezovat možnost nákupu zemědělské půdy cizinci.

1. května bude Polsko členským státem Evropské unie po dobu 12 let; k tomuto datu, končí doba ochrany, pokud jde o koupi polské zemědělské půdy cizinci.

To může způsobit, že po tomto dni naroste zájem o zemědělskou půdu v Polsku ze strany odběratelů z jiných zemí EÚ, zejména ze zemí, kde je cena pozemků mnohem vyšší než v Polsku.

Neústavní úprava

Zavedení striktní úpravy týkající se nákupu zemědělské půdy od soukromníků zvyšuje pochybnosti o její ústavnosti. Dle zákona budou moci nakoupit zemdělskou půdu pouze jednotliví farmáři.

Podle návrhu zákona, osoba není považována za individuálního farmáře, pokud pobývá mimo obec, v níž se země nachází, i když má příslušnou kvalifikaci a osobně obdělává půdu.

Navíc zákon znemožňuje lidem, kteří mají kvalifikaci v zemědělství nebo potřebné zkušenosti, aby si takovouto půdu zakoupili, pokud tak již neučinili.

Under the draft law, only individual farmers will be able to buy agricultural land.  (Image: Cowirrie - Flickr/CC content)

Podle návrhu zákona si budou moci koupit zemědělskou půdu pouze jednotliví farmáři. (Obrázek: Cowirrie - Flickr/licencovaný obsah)

Právníci z Helsinské nadace pro lidská práva jsou rovněž znepokojeni ústavností povinnosti osobně spravovat zemědělskou farmu po dobu 10 let od data nákupu. Tato doba se zdá být příliš dlouhá, a pro získání výjimky, musíte splňovat přísné požadavky, jako je například prodej půdy milovanému člověku nebo prokázání náhodné události.

"Ve světle Ústavy, jsou důsledky nesplnění této povinnosti, a sice [státní] právo požádat o povinný výkup zemědělského majetku, nepřiměřené. Toto může být vnímáno jako jakési represivní vyvlastnění. Vzhledem k tomu, že provádění takovéhoto vyvlastnění by nebylo nutné pro realizaci veřejného cíle, bylo by to neústavní," řekl Marcin Szwed, právník HFHR.


Náboženské privilegium

Podle HFHR, diskutovaný zákon také neoprávněně upřednostňuje církve a náboženská sdružení, na které se nevztahují výše uvedená omezení. Takové privilegium nemůže být odůvodněno ani úkoly provedenými náboženskými komunitami, ani žádnými jinými faktory.

Návrh zákona rovněž ruší předkupní právo těch, kteří ztratili majetek v rámci socialistické vlády v Polsku, kdy jim nebyla poskytnuta žádná kompenzace.

"Takovouto změnu se zdá být obtížné přijmout, a to zejména s vědomím, že pro mnoho lidí, kteří ztratili svůj majetek kvůli komunistickým vyhláškám o zemědělské reformě, bylo předkupní právo jedinou formou morální kompenzace," dodal Szwed.