Rumunsko začíná cenzurovat internet

Rumunský správní orgán pro hazardní hry převzal odpovědnost za cenzuru webových stránek, na které mohou uživatelé v zemi přistupovat.

V Rumunsku vstoupil v červnu v platnost nový zákon, který mění organizaci a provozování hazardních her. Prostřednictvím nových právních předpisů převzal Národní úřad pro hazardní hry (ONJN) řídící roli v cenzuře internetu a určování, které webové stránky budou v Rumunsku dostupné. Zákon 124/2015, který prošel 12. června stanoví:

"[...] Poskytovatelé sítí a služeb elektronických komunikací [...], jsou povinni respektovat rozhodnutí dozorčí rady ONJN na omezení přístupu k internetovým stránkám hazardních her nepovolených v Rumunsku, stejně jako ty inzerující hazard, který pořádá provozovatele hazardních her, který nemá v Rumunsku licenci. "

24. června převzal ONJN bez veřejné debaty rozhodnutí, které bylo poprvé zveřejněno na webových stránkách tohoto orgánu jen měsíc po jeho přijetí, podle kterého jsou poskytovatelé povinni nejen zablokovat přístup k některým DNS hostovaným stránkám, ale také přesměrovat uživatele na některé weby hostované Zvláštními telekomunikačními službami. Na konci července už ONJN poslal oznámení poskytovatelům internetových služeb, ve kterém jim ukládá povinnost zavedení těchto stanovených opatření.

ApTI a pět dalších nevládních organizací varovalo vloni ONJN, že jeho navrhovaná opatření porušují základní práva, instituce ale jednoduše ignorovala naše poselství, včetně požadavku na zahájení veřejné debaty před přijetím příslušných právních předpisů. Dnes zaslalo Sdružení pro obranu lidských práv v Rumunsku - Helsinský výbor novou žádost ONJN, v naději, že alespoň teď, na poslední chvíli, instituce pochopí, že se nejedná pouze o technickou záležitost, ale o opatření s nečekaným dopadem.


Co znamená rozhodnutí ONJN?

Poskytovatelé internetových služeb budou povinni zavést systém pro filtrování webových stránek, povinně pro všechny své klienty. V podstatě se stanou cenzory informací, ke kterým rumunští uživatelé mohou přistupovat.

Kromě toho budou Zvláštní telekomunikační služby (STS) schopny shromažďovat všechny IP adresy uživatelů internetu v Rumunsku, kteří se na tyto stránky snaží získat přístup.

Jaké jsou tedy problémy?

1. Zavedení internetové cenzury

2. Právo na soukromý život je porušeno změnou důvěrnosti elektronických komunikací

3. Odposlech elektronických dat je trestný čin

4. Zamezování přístupu k DNS vytváří řadu nepřímých technických problémů v počítačové bezpečnosti

5. Taková opatření jsou zbytečná a jsou snadno překonatelná

1. Zavedení internetové cenzury

Podle směrnice Evropské unie o elektronických komunikacích, členské státy nemohou zneužívajícím způsobem zablokovat nebo omezovat přístup k internetu.

Základním problémem je, že blokování internetových stránek prostřednictvím internetového poskytovatele nástrojem cenzury on-line obsahu, a představuje vážné problémy v oblasti lidských práv obecně a zejména svobody projevu.

Internet a webové stránky jsou široce považovány za prostředky masové komunikace; takže blokování přístupu k nim je nejspíše v rozporu s článkem 30 rumunské Ústavy, jehož odstavec (2), uvádí: "Jákákoliv cenzura je zakázána," a odstavec (4), "Žádná forma zveřejňování nesmí být potlačována."

Skutečnost, že správní orgán, nikoliv soud, se může rozhodnout, bez možnosti odvolání, že by k nějaké stránce neměl mít uživatel přístup, vyvolává otázky týkající se ústavnosti rozhodnutí.

Zvláštní zpravodaj OSN pro svobodu projevu v souvislosti s tím vysvětlil, že "zablokování je zbytečným a nepřiměřeným prostředkem k dosažení stanoveného účelu."

Kromě toho zaádění takovéhoto blokovacího systému prostřednictvím poskytovatele internetových služeb znamená, že vidíme vznik a prosazení řady nástrojů cenzury, které lze snadno rozšířit do dalších oblastí. Jakmile přijmeme blokování internetu, a jakmile zde bude systém k zavádění takovýchto rozhodnutí, uvidíme, jak stále více a více lidí požaduje stále více cenzurovaného obsahu.

Například blokování přístupu k internetovým stránkám bylo původně schváleno i v Itálii, aby se zabránilo neoprávněnému přístupu k on-line hazardním hrám. I přes tyto počáteční záměry dnes vidíme používat internetovou cenzuru v Itálii ke mnoha jiným účelům, mnohými agenturami a bez ochrany, vyžadované Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Porušení práva na soukromý život

Poskytovatelé internetových služeb mají povinnost zajistit důvěrnost elektronických komunikací, které by měly zprostředkovávat pouze technicky.

Když se mají blokovat přístupy a přesměrovávat uživatelé, poskytovatelé internetových služeb musí zasahovat do komunikace mezi uživatelem internetu a webovými stránkami a přesměrovat uživatele, bez předchozího upozornění, na jiné webové stránky, v tomto případě takovou, která je provozována militarizovanou institucí.

Tímto ISP přenáší STS veškerá provozní data, která dokáží identifikovat uživatele internetu, v rozporu s čl.4 zákona 506/2004 o soukromí v odvětví elektronických komunikací, a zákona 677/2001 zasláním osobních údajů (jako je například IP adresa) třetím stranám bez informování uživatele nebo získání jeho či jejího souhlasu.

V souladu se zásadou hierarchie normativních aktů, příkaz správního orgánu nesmí porušovat povinná ustanovení zákona nebo porušovat základní práva.

3. Odposlech elektronických dat je trestný čin

Odposlech přenosů elektronických dat je trestným činem podle čl. 361 nového trestního zákoníku. Trestnost těchto činů je zdůvodněna tím, že tato činnost je ve skutečnosti pozměňováním řádného fungování informačních systémů a sítí.

Proto se zdá, že ONJN přenásší na ISP povinnost typického trestného jednání, využívaje jednotného právního rámce. Pokud by jakákoli jiná fyzická nebo právnická osoba činila přesně stejné kroky jako ty, které nařizuje ONJN, čelila by zcela jistě obvinění podle rumunského trestního zákoníku.

4. Zamezování přístupu k DNS vytváří problémy v počítačové bezpečnosti

Podle studií publikovaných ICANN, hlavním orgánem, který spravuje internetoé zdroje, blokování webových stránek a zejména blokování DNS zabrňuje zavedení mechanismů k zajištění DNS (DNSSEC), které jsou nezbytné pro řádné fungování internetu.

5. Taková opatření jsou zbytečná a jsou snadno překonatelná

Jakákoliv jiná opatření zaměřená na cenzuru internetu, jsou opatření navržená ONJN nejsou z technického hlediska nutná, a snadno je překoná kterýkoliv uživatel internetu, který umí použít jakýkoliv vyhledávač, aby našel informace o OpenDNS, alternativní DNS, Google DNS, VPN, Tor nebo podobných záležitostech.

Opatření ONJN však vytvoří infrastrukturu k cenzuře internetového obsahu, která bude pravděpodobně použita jinými subjekty pro zcela jiné účely (viz např nedávná opatření k blokování internetového obsahu v Portugalsku za údajné porušování autorských práv).