O těch autech co řídí samy - jsou schopny se i správne rozhodovat?

Jak jste si již možná všimli, v současné době probíhá řada diskusí o etice umělé inteligence - na vládních fórech, v průmyslu, na akademické půdě a v médiích.

Nikdy jste neslyšeli o etice umělé inteligence? Určitě ano. Jsem ochoten se vsadit, že jste si v roce 2019 přečetli alespoň dva články o volbách, které budou muset samostatně řízena auta umět učinit. Měly by se vždy rozhodnout zachránit životy lidí, kteří v něm sedí, před životy chodců? Měli by předpovídat počet ztracených životů ve všech možných scénářích a vybrat si ten, s nejmenším počtem úmrtí? Co když je jedním z chodců matka s novorozencem? Co když je jeden z cestujících velmi starý lékař, který se blíží dokončení výzkumu rakoviny mozku hodného Nobelovy ceny?

Profesionální etici intenzivně debatují o rozhodnutích, která mají tato vozidla dělat. Jsou to určitě nesmírně zajímavé debaty a za žádných okolností nechci tvrdit, že je nemáte sledovat. Chtěl bych však navrhnout, že dříve, než se pokusíme dohodnout na všech složitostech, na které by měli vývojář iautomobilů s vlastním řízením pamatovat, měli bychom naléhat na naše vlády, aby uplatňovaly minimální standardy, na kterých jsme se již dohodli - a aplikovaly lidsko-právní předpisy, které nás chrání před potenciálně škodlivými důsledky technologií.

Auta s automatickým řízením nejsou součástí naší každodenní reality, ale další věci již jsou nebo velmi brzy budou. Například moje kolegyně Eva Simon v současné době pracuje na evropském nařízení týkajícím se filtrů pro automatické nahrávání (víte, ty, které mohou zabíjet memy). V nadcházejícím měsíci vám společně poskytneme články o nebezpečí, které může použití umělé inteligence představovat a jak může automatizované rozhodování ovlivnit - nebo neovlivnit - naše životy.

Pozn.: Pravděpodobně bych si vybral život výzkumníka rakoviny. Nesouhlasíte? Zapamatujte si tu myšlenku, budete mít příležitost diskutovat o těchto otázkách na našich sociálních sítích.