Podle Helsinské nadace pro lidská práva, zákon, které prošel 30. prosince, ohrožuje svobodu projevu a může mít za následek významnou ztrátu politické nestrannosti veřejnoprávních médií.
5 změn
Zákon o vysílání ve své současné podobě mění postup jmenování a odvolání členů dozorčích rad a vedení veřejných sdělovacích prostředků. V detailu tyto změny zahrnují:
- jmenování a odvolání vedení veřejných médií ministrem státní pokladny;
- zrušení otevřeného, transparentního a výběrového řízení pro nábor členů dozorčích rad a řízení veřejných sdělovacích prostředků;
- odstranění časového omezení funkčního období orgánů - mohou být propuštěni kdykoliv ministrem státní pokladny;
- omezení role Rady pro národní rozhlasové a televizní vysílání (KRRiT), ústavní orgán odpovědný za dohled vysílání, a nábor zaměstnanců veřejných sdělovacích prostředků;
- okamžité propuštění současných manažerů veřejnoprávní televize a rozhlasu v den přijetí zákona.
'Politický nástroj'
Helsinská nadace pro lidská práva (HFHR) zveřejnila právní stanovisko k novým právním předpisům, které vyšetřuje, zda změny splňují standardy ochrany lidských práv. Podle HFHR, navrhovaný zákon posiluje závislost veřejných mediálních manažerů na vládě a porušuje pluralitu médií.
Výsledkem toho může výkonný orgán být schopen ovlivnit obsah veřejných sdělovacích prostředků tak, aby byl v souladu s názory vládnoucí většiny. Prohlášení HFHR zdůrazňuje, že "navrhované předpisy jsou v rozporu se základními evropskými normami nejvyšší svobody veřejnoprávních médií od vládního vlivu."
"V prohlášení, upozorňujeme na skutečnost, že i přes předchozí oznámení návrh zákona nezlepší fungování veřejných sdělovacích prostředků. Bude jen zhoršovat stávající neduhy, které tyto instituce působí," řekla Dorota Głowacka, právníčka HFHR. "Návrh zákona bude omezovat transparentnost toho, jak jsou vedoucí pracovníci veřejných sdělovacích prostředků jmenováni, což by bránilo jakoukoliv společenské kontrole tohoto procesu. Výsledkem je to, že návrh umožňuje vládě používat veřejná média jako politický nástroj ve veřejné debatě."
HFHR upozorňuje na skutečnost, že i přes nesporný význam a závažnost reformy v demokratické společnosti, návrh zákona nebyl předložen k jakékoliv otevřené debatě. Navíc jeho uzákonění bylo tak ukvapené, že by bylo nemožné pro jiné příslušné orgány, aby jej uznali a vyjádřili nějaký názor.
HFHR je také skeptická kvůli skutečnosti, že nová legislativa vstoupí v platnost a účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Je to jen začátek
Mluvčí strany Právo a spravedlnost (PiS), strany, která vyhrála volby v říjnu 2015, to nazývá počátek reforem veřejných médií.
Dalším krokem poslanců by bylo definovat úlohu sdělovacích prostředků s tím, že cílem je vytvořit "národní média", která by realizovala zákonné poslání.
Dne 31. prosince, ředitelé všech veřejných televizních kanálů (TVP 1, TVP 2, TVP Info a TVP Kultura) rezignovali na protest proti změnám.
Mezinárodní reakce
Asociace evropských novinářů (AEJ) naléhá na polskou vládu, aby "odolala pokušení převzít úplnou politickou kontrolu nad médii." Organizace zveřejnila otevřený dopis Polskému ministru kultury. Dříve vydala podobná prohlášení Evropská vysílací unie (EBU), která poslala dopis viceprezidentovi Sejmu. EBU věří, že návrhy týkající se PiS veřejnoprávních médií by vedly ke ztrátě politické nezávislosti.
Zástupci Evropské komise rovněž vyjádřili znepokojení nad novým zákonem o veřejnoprávních médiích. Předtím než zákonem prošel v Sejmu, první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans napsal dopis v této věci ministrovi zahraničních věcí, Witoldovi Waszczykowski a ministrovi spravedlnosti, Zbigniewovi Ziobro.
Minulý týden Evropská komise aktivovala svůj rámec právního státu a poprvé oficiálně zahájila vyšetřování stavu věcí v Polsku a spustila diskuzi o zneškodnění krize.
V rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung, evropský komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger uvedl: "Existuje mnoho důvodů abychom aktivovali rámec právního státu a podrobili Varšavu dohledu."