Tech & Rights

Miranda a právo nevypovídat v EU

Do 2.června 2014 měly všechny členské státy EU zavést směrnici o právu na informace během soudních procesů - některé státy, jako například Rumunsko, však mají k dosažení správné implementace daleko.

by The Association for the Defense of Human Rights in Romania – the Helsinki Committee

Je tomu již téměř 50 let, kdy ve slavném Mirandově případu rozhodl americký Nejvyšší soud, že obviněný či obžalovaný nesmí být vyslýchán, aniž by byl předtím poučen o svém právu nevypovídat a právu na obhajobu. Výpovědi získané jiným způsobem nejsou přípustnýmým soudním důkazem.

Písemné poučení o právech

Stejný princip zohledňuje nová evropská směrnice z roku 2013, která se týká práva na informace v trestním řízení. Směrnice požaduje, aby orgány činné v trestním řízení předkládaly zadrženým osobám písemné poučení o právech, které by mělo obsahovat informace o základních právech, jako je nárok na právní asistenci, být informován o obvinění, právo nevypovídat atd. Poučení by mělo být napsáno snadno pochopitelným způsobem a osoba, které je předkládáno by měla mít zajištěné podmínky k jejímu přečtení a také možnost si je ponechat. Směrnice navíc obsahuje vzor tohoto poučení. Závazný termín k implementaci směrnice pro všechny členské státy uplynul 2.června 2014.

Rumunské Sdružení na obranu lidských práv momentálně zhodnocuje zavádění směrnice ve členských státech, společně s britskou organizací Fair Trials International a dalšími partnery napříč unií. Zdá se, že písemné poučení o právech se zatím v Rumunsku nevyskytuje, avšak probíhá zavádění nového ustanovení trestního řádu (§209, čl.17), který stanoví, že všem zadrženým osobám má být předloženo písemné poučení o právech.

Praxe při predávání této informace se však velmi různí. Zadržené osoby jsou nejčastěji vyzvány, aby podepsali prohlášení, že berou na vědomí ustanovení §83 trestního řádu a přestože jim je někdy přečten, nebo je součástí podepisovaného dokumentu, vše závisí na přístupu policejního úředníka, který situaci řeší. Proto může současná praxe vést ke zneužívání a nezaručuje poskytování informací o právech obviněným.

Přiznání nevinných

V rámci americké studie, která zkoumala případy obviněných osob, u nichž byla později prokázána nevina díky DNA důkazům, bylo zjištěno, že přibližně 30% se původně k činu doznalo - tedy že se k činu, který nespáchali přiznala téměř třetina nevinných osob. Je těžké pochopit, proč by se nevinná osoba doznávala ke zločinu, který nespáchala a je obtížné prokázat, zda by šla do vězení, nebýt osvobozujícího důkazu DNA. Jedná se však o dobrou ukázku toho, jak důležité je právo nevypovídat a proč by měli být obvinění o svých právech poučeni, aby je mohli využít.

Tato práva byla vytvořena především proto, že byly v soudní praxi zjištěny mezery. Nestačí však jen jednoduše uznat jejich existenci; je třeba se ujistit, že jsou efektivně použity, aby se zamezilo zneužívání. Mnozí z nás si mohou být isvého práva nevypovídat vědomi, ale stále je snazší využít tohoto práva, když máme "po ruce" dokument, jako poučení o právech. To by mohlo pomoci lidem zachovat si sebevědomí a nepřiznávat se k vraždě souseda, který je stále naživu, jak se tomu stalo ve slavném případu bratrů Boornových.

2 června.2015 bude muset evropská komise podat zprávu o tom, jak byla směrnice implementována. To nám dává naději, že do té doby již země jako Rumunsko vynaloží větší úsilí, aby zajistilo, že všechny zadržené osoby jsou si vědomy svých práv a že nejsou tato zneužívána.