Návrh protiteroristického zákona byl předložen v Národním shromáždění Bulharské republiky Radou ministrů a schválen na svém prvním čtení v parlamentu 28. července Nyní ho čeká druhé čtení a podpis prezidenta, než se stane zákonem.
Návrh zákona by dal orgánům schopnost vážně a svévolně omezovat základní práva bulharských občanů, a to i v případě, že není páchán žádný teroristický čin, ve stadiu pokusu či přípravy.
Opatření uvedená v návrhu zákona zahrnují závažné omezení osobních svobod a soukromí jednotlivců, včetně zákazu pohybu a kontaktu s druhými, i když osoba není podezřelá ze spáchání teroristického činu.
Chybějící právní záruky
Návrh zákona nepředpokládá požadavek striktní nezbytnosti a proporcionality jako podmínku uložení preventivních opatření, která mohou být zadána předsedou Státního úřadu pro národní bezpečnost (SANS) nebo ministrem vnitra bez soudního povolení nebo jakékoliv procesní záruky chránící dotčené osoby.
Postupy podle nového zákona nezaručují právní jednání pro zúčastněné strany, není jim ani dána možnost předkládat důkazy ve svůj prospěch. Rozhodnutí omezit základní práva neuskutečňuje nezávislý soud, příslušný úřad.
Možnosti svévole úřadů jsou neomezené. Maximální doba, během níž by mohla být uložena opatření je podstatná - až šest měsíců, s možností rozšíření na devět měsíců.
Dezinformovaná veřejnost
Ministru vnitra se uděluje pravomoc nařizovat protiteroristické operace a řídit, jak a kde budou provedeny, což zakládá omezení základních práv všech osob v dané oblasti, včetně vlastnických práv, soukromí a osobních svobod.
Policisté budou moci omezit pohyb pozastavit přístup k Internetu nebo zabavit dokumenty a zničit technické a komunikační vybavení každé osoby podezřelé z přípravy teroristického činu. Neexistují žádné záruky proti zneužití základního práva na soukromí jednotlivců, a orgány posoudí samy, zda jsou opatření nutná.
Existuje riziko vážného porušení svobody přijímat a šířit informace. Média by měla povinnost okamžitě vydávat informace, které jsou jim dodávány úřady, bez možnosti do nich zasahovat. Tímto způsobem orgány mohou donekonečna mylně informovat veřejnost o tom, co dělají a co se ve skutečnosti děje.
Výjimečný stav
Zavedení výjimečného stavu bude rovněž umožněno prostřednictvím výnosu parlamentu, nebo prezidenta. Podle mezinárodního práva je odchylka od základních práv v nouzových situacích přípustná pouze tehdy, pokud "ohrožuje život národa" (článek 15 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a článek 4 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech).
Návrh zákona stanoví, že výjimečný stav může být vyhlášen bez těchto podmínek, se zřejmým cílem usnadnit vyšetřování teroristických činů, a nikoliv z důvodu pokračujícího ohrožení národa. Neexistuje také žádný časový limit pro výjimečný stav - pravomoc zbytečně omezovat základní práva tak zůstává zcela v kompetenci vlády.
Tento článek je součástí otevřeného dopisu, který napsala Margarita Ilieva, právnička a ředitelka právního programu Bulharského Helsinského výboru.