Nedostatek ochrany obětem a svědkum trestných činů v Polsku

Zákony upravující ochranu obětí a svědků v Polsku může být protiústavní. Výsledek? Oběti se opět stali obětmi - tentokrát ze strany vlády, která jim odepírá jejich základní práva a kontrolu nad vlastním životem.
Helsinská nadace pro lidská práva požádala ministra spravedlnosti o přijetí legislativního opatření týkajícího se protiústavnosti některých ustanovení zákona o ochraně svědků a obětí.

Nahlašte zločin, dostanete se do izolace

Rodina Kowalski* provozovala poradenskou společnost spolupracující s východními firmami. Při spolupráci s jednou ze společností si všimla, že s největší pravděpodobností pere špinavé peníze. Po ohlášení možného trestného činu začalo být rodině Kowalski vyhrožováno a jejich dům byl zapálen.

Policie rozhodla přestěhovat rodinu do bezpečného domu v jiném městě. Výsledkem je, že rodina žije v izolaci po dobu 8 měsíců, protože mají zakázáno pracovat, učit se nebo kontaktovat se jakýmkoliv způsobem s okolním světem. S největší pravděpodobností v důsledku stížností na jejich životní styl, se policie rozhodla upustit od ochranných opatření. Nebyl učiněn žádný řádný opravný prostředek k tomuto rozhodnutí.

Právní nesmysl

Helsinská nadace pro lidská práva (HFHR) zdůraznila ve svém prohlášení ministru spravedlnosti, že zákon o ochraně svědků a obětí nedává svědkům nebo obětem dostatečné záruky právní ochrany. Těmto lidem je odepřeno právo, aby se modli účinně odvolat u soudu vůči rozhodnutí o neudělení ochrany nebo jiné podpory, jako je například podpora finanční.

Namísto toho se svědek nebo oběť může odvolat pouze aby byl jeho případ znovu přehodnocen stejným orgánem, který vydal zamítavé rozhodnutí. Kromě toho nemusí být odvolání přehodnoceno vůbec, pokud nejsou žádné nové okolnosti případu.

"Je to úplně jiné, než zákon o klíčových svědcích, který dává právo dovolat se ochrany státního zástupce," říká Marcin Wolny, právník HFHR. "To znamená, že klíčoví svědkové, kteří jsou obvykle zločinci, mají více práv než oběti a běžní svědkové."

Úzký rozsah ochrany

Problém se zákonem o ochraně svědků a obětí je úzký rozsah ochranných opatření, pro policejní ochranu. Nemohou měnit svou identitu, ani podstoupit plastickou operaci. Je to v rozporu s tím, co je povoleno podle zákona o klíčových svědcích. Kromě toho je finanční podpora, která je poskytována lidem v rámci zákona o ochraně svědků a obětí libovolná, a závisí pouze na dobré vůli policejního šéfa posuzujícího případ.

"Kromě toho oběti a svědkové nemají k dispozici žádná zákonná opatření v situaci, kdy nesouhlasí s metodou ochrany," říká Marcin Wolny.

*Jméno bylo pro potřeby tohoto příběhu změněno