První jednání o návrhu zákona se uskutečnilo 19. května v Sejmu (dolní komoře polského parlamentu). Polská organizace Helsinská nadace pro lidská práva vydala kritické stanovisko k návrhu zákona s ohledem na několik navrhovaných změn.
Ačkoli vláda slíbila otevřít veřejnou diskusi, návrh zákona nejenže nebyl nebyl veřejně projednán, ale také byl držen v tajnosti po několik měsíců.
"Takové rozhodnutí je nepřiměřené ve vztahu k závažnosti účelu návrhu zákona, který má zaručit bezpečnost občanů. V zájmu zajištění takovéhoto zásadního významu by se měla uskutečnit široká diskuse s cílem důkladně analyzovat směr změny zákona," říká autorka prohlášení, Barbara Grabowska - Moroz.
Nejasná definice terorismu
Helsinská nadace pro lidská práva kritizuje definici "teroristického činu" v návrhu zákona. Součástí návrhu je seznam činů, který byl vytvořen s použitím diskriminačních kritérií a je zaměřený na extremismus pouze jediné náboženské skupiny.
Boj proti terorismu nebo cizincům?
Jednou z nejvíce znepokojujících částí zákona je pravidlo, které umožňuje, aby cizinci podléhali operativnímu dohledu ze strany donucovacích orgánů. Podle návrhu zákona může takový dohled trvat po dobu tří měsíců s pouhým souhlasem generálního prokurátora. Povolení soudu by nebylo být nutné.
Blokování webů
Návrh na blokování webových stránek je v rozporu s normami v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, týkající se svobody projevu. Zákon nedostatečně brání zejména zvůli rozhodnutí úřadů.
Hlavními problémy jsou nedostatek účinného soudního dohledu nad policejními silami a nemožnost podat stížnost proti blokujícímu rozhodnutí jinam, než vedoucému Agentury vnitřní bezpečnosti a generálnímu prokurátorovi.
Agentura vnitřní bezpečnosti ví všechno
Návrh zákona přináší obrovské právní omezení týkající se soukromí tím, že dává Agentuře vnitřní bezpečnosti (ABW) přístup do registrů a databází shromážděných dalšími složkami, například Institutu sociálního zabezpečení (ZUS), Zemědělského fondu sociálního zabezpečení (KRUS), Uřadu pro finanční dozor (Komisja Nadzoru Finansowego) a místních orgánů.
ABW by získala přístup k záznamům z hlídacích kamerových systémů umístěných v zařízeních sociálních služeb, na veřejných komunikacích a jiných veřejných prostranstvích.
Čtrnáctidenní zadržovací doba a noční zátahy
Návrh zákona poskytuje bezpečnostním složkám právo provádět noční prohlídky, například ve všech obytných prostorech v rámci jedné čtvrti. Dostatečným důvodem by mohl být odůvodněný předpoklad, že by se podezřelý mohl v této oblasti nacházet.
Co je třeba kritizovat je nové právo bezpečnostních složek dočasnému zadržení osob po dobu čtrnácti dnů na základě podezření, že byl spáchán teroristický trestný čin.
V takovém případě se neuplatní pravidelný postup za použití preventivních opatření. Policejní orgány nebudou muset prokázat, že zadržený je důvodně podezřelý že spáchal zločiny, ze kterých je obviněn.
"Zákon bohužel ignoruje stávající judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu. Žádná otevřená debata, mimořádně ukvapená řízení a extrémní porušování práv a svobod občanů znamená, že zákon vyžaduje mnohem více změn," říká Barbara Grabowska-Moroz.