Minimální standardy pro žadatele o azyl

V nedávném rozhodnutí, Evropský soudní dvůr potvrdil, že členské státy by měli zajistit žadatelům o azyl důstojnou životní úroveň. Soud věnoval zvláštní pozornost závazku zajistit jednotu rodiny. Toto pravidlo se vztahuje i na situace, kdy stát neposkytuje nebo nemůže poskytnout pomoc formou věcného plnění, a rozhodne se poskytnout finanční pomoc. Praktické překážky, jako je přetížení přijímacího systému, nejsou důvodem pro odepření podpory. V případě Saciri, odkazuje Soud, mimo jiné, na ustanovení Listiny základních práv.

Podle právních předpisů EU, které byly implementovány členskými státy, žadateli o azyl musí být zaručena důstojná životní úroveň. Pomoc by měla zahrnovat ubytování, jídlo a oblečení. Státy si mohou vybrat formu poskytované pomoci - může být věcná, nebo ve formě finančních dávek nebo poukázek. Rozsah poskytnuté pomoci si určuje každý členský stát.

V říjnu 2010, rodina Saciri vyplnila v Belgii žádost o azyl. Přijímací instituce ("Fedasil") rodinu informovala, že z důvodu přetížení systému jim nemohou poskytnout ubytování. Jelikož se rodině nedostalo ubytování, po dobu čekání na rozhodnutí o jejich azylové žádosti, si pronajali byt na soukromém trhu. Nicméně, rodina neměla prostředky na placení nájemného. Obrátili se na centrum sociální pomoci o náhradu. Centrum odmítlo, s odůvodněním, že rodina nemá nárok na náhradu, protože je mimo struktury Fedasilu.

V tomto rozhodnutí, Evropský soudní dvůr potvrdil, že státy jsou povinné poskytovat pomoc azylantům od dne podání žádosti o azyl. Respektování základních práv, konkrétně požadavků stanovených článkem 1 Listiny, dle kterých musí být respektována lidská důstojnost, vylučuje, aby byla žadatelům o azyl odepřena pomoc.

Podle názor ESD, Evropské právo nevylučuje, aby v případě přetížení ubytovacích zařízení určených pro žadatele o azyl, byly zapojeny další subjekty v rámci obecného systému veřejné podpory. To je možné za předpokladu, že tento systém zaručuje zachování minimálních standardů stanovených právem EU.

Rozsudek ve věci Saciri potvrdil, že členské státy se mohou rozhodnout, zda poskytnou věcnou podporu nebo podporu ve formě finančních dávek nebo poukázek, úroveň podpory by však ve všech případech měla být dostatečná a odpovídající. Státy by měly zachovat jednotu rodiny a brát ohled na blaho dětí - pomoc musí umožňovat ubytování dětí s jejich rodiči. Současně Soud zdůraznil, že není vhodné ponechat žadatele o azyl, aby si sami pro sebe hledali vhodné ubytování.

Rozhodnutí ve věci Saciri - Případ C-79/13

Zuzanna Warso, právnička Helsinské nadace pro lidská práva (Helsinki Foundation for Human Rights)