Istanbulská úmluva, oficiálně nazvaná Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí páchaného na ženách, ukládá státům řadu povinností při řešení domácího násilí a násilí páchaného na ženách. Polsko, které podepsalo Úmluvu v prosinci 2012 se nyní posunulo k formální ratifikaci poté, co dolní komora parlamentu, Sejmu, hlasovala 254-175 ve prospěch jejího přijetí.
V průběhu parlamentní debaty, byly vzneseny argumenty, že Istanbulská úmluva je protiústavní a představuje hrozbu pro polské tradice a rodiny. Odpor byl nejsilnější ze strany politické pravice a katolické církve.
V prosinci loňského roku, připravila Helsinská nadace pro lidská práva stanovisko kde tvrdí, že "Istanbulská úmluva odpovídá polské ústavě a její ratifikace je přiměřená pro účely účinné prevence a boje proti násilí páchaného na ženách a domácího násilí."
Sociální normy
Jedním ze závazků vyplývajících z Úmluvy je podporovat "změny v sociálních a kulturních vzorcích chování mužů a žen." HFHR ve svém stanovisku poznamenala, že vnitrostátní orgány by měly rozhodnout, které stereotypy mají být považovány za negativní, a které sociální a kulturní změny vzorců chování žen a mužů budou podporovány.
"Úmluva neupřesňuje obsah sociálních norem, které určují role nebo chování žen a mužů, čímž ponechává státům široké pravomoci v této oblasti," říká Barbara Grabowska-Moroz, právnička HFHR. "Úmluva zakazuje propagaci rolí, chování, akce nebo atributy, které upevňují představu o méněcennosti žen. Jedním ze smluvních závazků je odstranit sociální normy, které legitimizují násilí na ženách, včetně domácího násilí."
Zákon o ratifikaci úmluvy bude nyní zaslán do Senátu. Pokud budou senátoři hlasovat ve prospěch Úmluvy, bude předložena k podpisu prezidentovi. "Určitě budeme monitorovat další legislativní práce týkající se této úmluvy," říká Dr. Adam Bodnar, zástupce předsedy HFHR.