Bulharsko bylo v případě náboženského násilí odsouzeno soudem ve Štrasburku

Bulharsko porušilo právo na náboženskou svobodu a nedokázalo řádně vyšetřit střet mezi příznivci krajně pravicové strany a muslimskými věřícími v mešitě v Sofii, rozhodl Evropský soud pro lidská práva.

Útokem bulharské krajně pravicové strany na mešitu v Sofi v roce 2011i, kterému orgány nedokázaly zabránit, došlo k porušení článku 9 (svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání), rozhodl Evropský soud pro lidská práva ve věci Karaahmed v. Bulharsko.

Soud uznal stát odpovědný za své zlyhání při plnění povinnosti chránit stěžovatele, Veli Karaahmeda a další věřící, na které demonstranti házeli kameny a kovové trubky, a také kritizoval nedostatečné a neúplné vyšetřování.

Útok

Ataka, nacionalistická strana v Bulharsku, začala svou kampaň v roce 2006, proti tomu, co nazývá "vytím" vycházejícím z reproduktorů v Banya Bashi mešitě v Sofii. V květnu 2011, příznivci strany namontovali reproduktory na auto a kroužili v blízkosti mešity, a přehrávali nahrávky kostelních zvonů a křesťanských zpěvů během pravidelné páteční modlitby, která se v té době konala.

Během další páteční modlitby, Ataka zorganizovala protest vedle mešity, který byl schválen starostou. Kolem 150 členů a příznivců Ataky, včetně vůdce strany Volena Siderova a dalších vysoce postavených úředníků, se shromáždilo přímo před mešitou poblíž mnoha věřících.

Mávali vlajkami a transparenty s nacionalistickými hesly, demonstranti křičeli rasistické urážky, včetně "špinaví teroristé", "špína" a "turečtí poskokové." Jeden z účastníků pomalu řezal turecký fez kapesním nožem se slovy: "Slyšíš mě? Nyní vám ukážeme, co se stane každému z vás!"

Policie nechala demonstraci pokračovat i poté, co demonstranti začali házet kameny, dřevěné stožáry a kovové potrubí na věřící, a dokonce zapálili modlitební koberečky. Teprve poté, co bylo toto násilí v plném proudu, důstojníci zasáhli, a pět muslimů, pět policistů a jeden poslanec Ataky MP bylo zraněno při potyčce, o které informovalo a vysílalo mnoho médií.

Přístup ke spravedlnosti v Bulharsku

Bylo zahájeno několik vyšetřování výtržnictví a zranění, které byly výsledkem útoku. Po odvolání žalobkyně, zastoupené advokátkou Margaritou Ilievou, ředitelkou právního programu bulharského Helsinského výboru, bylo zahájeno vyšetřování šíření náboženské nenávisti. Kancelář státního zástupce v Sofii odmítla žádost podanou panem Karaahmedem, aby se mohl účastnit tohoto šetření jako oběť, protože trestný čin byl jedním z "jednání", které nemá konkrétní škodlivé následky a proto nemohlo přinést oběť.

Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal, ale rozhodnutí bylo později potvrzeno a byla mu tak definitivně odepřena možnost účastnit se řízení, nahlédnout do spisů nebo jakákoliv práva, která by měl jako oběť mít. V lednu 2013 řízení stále probíhalo bez jakýchkoli obvinění ze strany soudu.

Rozhodnutí ESLP

Žalobce byl spolu se svými kolegy věřícími obětí porušení jeho svobody výkonu svého náboženství, což bylo výsledkem činnosti demonstrantů Ataky, které úřady nedokázaly zabránit. Nebyla zajištěna spravedlivá rovnováha mezi právy demonstrantů a právy stěžovatele a dalších věřících.

Podle názoru soudu, s ohledem na názory Ataka na islám a muslimy, by mělo být vnitrostátním orgánům jasné, jaká demonstrace to při pátečních modlitbách v mešitě byla. Nicméně, nebyla přijata žádná konkrétní opatření k zajištění situace předtím, než demonstrace začala.

Zlehčují povahu této demonstraceslovy, že šlo jen o hlášení z reproduktoru pří páteční modlitbě. Demonstranti, většinou v černém, hlásali okázale slogany, kterými dávali jasně najevo své názory o etnických Turcích a muslimech žijících v Bulharsku. Akce Ataky však nebyly míněny tak, aby vyjádřila nespokojenost na úrovni hluku, nebo vyjádřili nesouhlas s islámem, ale měly jasný cíl způsobit vyrušení věřících a provokovat násilí.

Nedostatečnost opatření orgánů pokračovala i po útoku. Vyšetřování hládání náboženské nenávisti, které bylo zahájeno 25. května 2011, stále ještě téměř čtyři roky po události nebylo ukončeno. Je také velmi znepokojující, že nebylo dosaženo žádného pokroku při identifikaci osob odpovědných za házení předmětů a zapálení modlitebních koberců, i když tyto osoby mohou být jasně vidět na videozáznamech.

A konečně, s výjimkou jednoho úředníka Ataky, nebyl žádný z jedinců, kteří byli ve vedení útoku, v ten den vyslýchán. Imunita poslanců nebrání tomu, aby byli výslýcháni. Šetření byl tedy neúčinnou odpovědí na to, co se stalo.

Evropský soud pro lidská práva přiznal stěžovateli 3000 eur za imateriální újmu.