Občanské organizace v členských státech EU hlásí nárůst rasově motivovaných trestných činů v roce 2013, zejména proti africkým a asijským etnickým menšinám, romům, židům a muslimům - nebo těm, kteří jsou tak vnímáni.
Došlo k nárůstu antisemitských (Bulharsko, Dánsko, Německo, Maďarsko, Nizozemsko a Švédsko) a islamofobních (Francie, Anglie a Wales) zločinů v některých zemích, a tyto zločiny mají stále více podobu on-line podněcování k nenávisti nebo násilí, podle nejnovější stínové zprávy o rasistické trestné činnosti v Evropě zahrnující 26 evropských zemí, od Evropské síť proti rasismu. Oficiálně bylo zaznamenáno Celkem 47.210 rasistických trestných činů, ale to je jen špička ledovce, protože mnoho členských států EÚ nezaznamenává správně a nehlásí rasově motivované trestné činy.
Chybějící údaje
Téměř ve všech členských státech EÚ se vyskytovaly případy násilí, zneužívání nebo podněcování k násilí vůči Romům, a to zejména v těch s početnými romskými populacemi. V mnoha zemích EÚ, včetně Estonska, Řecka, Itálie, Polska, Švédska a Spojeného království, byly hlášeny nejvíce násilné fyzické útoky páchané na afrických a asijských lidech. Ve Švédsku například, bylo zaznamenáno 980 trestných činů s afrofobním motivem. Kromě toho jsou nadměrně zastoupeny trestné činy spáchané příslušníky krajně pravicových skupin (49%) v rasistických trestných činech a stížnostech souvisejících s politickými skupinami.
V některých zemích není žádné oficiální nebo systematické shromažďování údajů o rasově motivovaných trestných činech; a v jiných, nejsou informace o rasovém, etnickém či náboženském původu obětí členěny. Pouze třetina zemí EÚ zaznamenala a publikovala informace o rasistických trestných činech v roce 2013. Kromě toho, protože se mnozí stydí, nedůvěřují policii, nebo si myslí, že jejich svědectví nic nezmění, oběti často neohlašují rasistické trestné činy.
Členské státy se musí vzchopit
Vyšetřování a stíhání rasistických trestných činů je rovněž problematické. Přestože většina členských států EÚ má zakotvené rasově motivované trestné činy ve svých právních předpisech, úzké definice toho, co představuje rasově motivované trestné činy, mohou mít za následek, že incidenty nejsou zaznamenány, vyšetřovány nebo řádně stíhány. V České republice a Itálii, se odhaduje, že 40 až 60 procent oznámených rasistických trestných činů není plně vyšetřeno policií. Nedostatečná kvalifikace rasistických trestných činů se vyskytuje v celém systému justice, od policejního hlášení po soudní rozhodnutí.
"Rasově motivované trestné činy jsou jedním z nejhorších důsledků rasismu, ohrožení životů lidí pouze na základě jejich skutečné nebo vnímané rasy, etnického původu nebo náboženství, a to by nemělo zůstat nepotrestáno," řekla předsedkyně ENAR, Sarah Isal. "Je nutná skutečná politická vůle k zajištění lepšího podávání zpráv, zaznamenávaní a postihu rasistických trestných činů. Členské státy EÚ musí zvýšit své úsilí v této oblasti."
Stínová zpráva ENAR o rasově motivovaných trestných činech v Evropě je založena na údajích a informacích z 26 evropských zemí: Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Island, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko a Spojené království. Zpráva je k dispozici zde.