Dlouhá cesta nového polského zákona o shromažďování

Důležitá ustanovení polského zákona upravujícího veřejné shromážďování ztratí v říjnu platnost, ale některé aspekty vládní snaha zrevidovat zákon hluboce znepokojují občanské společnosti.

Některá klíčová ustanovení polského zákona o shromažďování ztratí v říjnu platnost. Přes to začalo Ministerstvo správy a digitalizace vypracovávat nový shromažďovací zákon až koncem března, a to ještě musí projít celým legislativním procesem.

V polovině září 2014 vydal Ústavní soud přelomový rozsudek proti některým prvkům zákona o shromažďování. Poukázal na ustanovení upravující spontánní shromáždění, neexistenci účinného postupu pro zrušení soudního příkazu zakazujícího shromáždění, a nařízení, které zavazují obecní orgány, aby oddělily shromáždění, které se konají současně.

Rozsudek prohlásil některá ustanovení zákona za neúčinná od října 2015, ale až nedávno předložilo Ministerstvo správy a digitalizace návrh zákona na základě ústavního rozhodnutí.

Obavy

Na žádost ministerstva prozkoumala Helsinská nadace pro lidská práva návrh zákona a prezentované názory. "Máme z nového shromažďovacího zákona obavy," řekl Dr. Adam Bodnar, viceprezident HFHR.

Navrhovaný zákon zavádí rozlišování mezi pochody a stacionárními shromážděními. Oba typy veřejných shromáždění mají být předmětem samostatných sérií organizačních postupů. Hlavní novinkou v návrhu je změna lhůty pro oznámení stacionárního shromáždění orgánům (ne méně než 12 hodin před začátkem).

"Se změnou tohoto časového limitu, bude se stacionárním shromážděním zacházeno stejně jako se spontánním shromážděním, a HFHR již dlouho obhajuje právní uznání spontánního shromáždění," řekl Michał Szwast, právník organizace.

Helsinská nadace chce oznamovací lhůtu zkrátit na šest hodin před začátkem, což by umožnilo více spontánních demonstrací, a zároveň by dalo policii více než dost času na přípravu, neboť taková shromáždění jen zřídka vyžadují odkláněním provozu.

Co je to pochod?

HFHR také vyjádřila znepokojení nad některými ustanoveními, které se vztahují k pochodům. Například tvrdí, že definice pochodu v zákoně je chybná, protože je příliš široká.

"V návrhu zákona, bude platit stejná definice pochodu pro lidi pochodující v lese, v parku nebo v pěších městských zónách. Není potřeba regulovat tyto pochody v zákoně o shromažďování, kupříkladu zavazovat organizátory dodržovat úřední pravidla," řekl Dr. Bodnar.

Organizace poznamenala, že prodloužení minimální lhůty pro podání oznámení o pochodu narušujícím provoz ze tří pracovních dnů na šest, není v souladu s rozsudkem Ústavního soudu, protože soud rozhodl, že lhůta tří pracovních dní je příliš dlouhá a porušuje svobodu shromažďování.

Soudní přezkum

Helsinská nadace rovněž kritizovala postup při odvolání proti rozhodnutím zamítajícím požadavky na shromáždění. Přestože nově navrhovaná pravidla zaručují, že místní úřad rozhodne o odvolání před datem plánovaného shromáždění, návrh zákona neobsahuje žádnou zmínku o soudním přezkumu.

"Nový zákon nenabízí žádnou záruku, pokud jde o soudní přezkum rozhodnutí, zatímco judikatura Evropského soudu pro lidská práva a pokyny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, jsou neústupné v tom, že zúčastněné straně musí být dána možnost, aby bylo rozhodnutí zakazující shromáždění soudně přezkoumatelné před plánovaným datem shromáždění," řekl Szwast.

Helsinská nadace navrhla změnu tohoto postupu, která by dávala organizátorům právo požádat o soudní přezkum rozhodnutí místní úřad a získat rozhodnutí soudce před datem shromáždění.