Děti bez státní příslušnosti v právní šedé zóně v Polsku

Nová zpráva o dětech bez státní příslušnosti odkrývá řadu věcí, které musí Polsko udělat, aby lépe chránilo děti, včetně zahlazení mezer a definování základních pojmů v srdci problému.

Polsko je jednou z mála zemí EÚ, které dosud neratifikovaly Úmluvu OSN o právním postavení osob bez státní příslušnosti z roku 1954 a Úmluvu o omezení případů bezdomovectví z roku 1961. Bez těchto předpisů se nemohou osoby bez státní příslušnosti v Polsku spolehnout na rychlá usnesení u problémů, kterým čelí.

'Neviditelný problém'

"Přesný počet osob bez státní příslušnosti v Polsku je neznámý, ale různé statistiky ukazují, že by mohlo být mezi 700 a 10. 000 lidí bez státní příslušnosti v naší zemi, a děti jsou součástí tohoto čísla," říká Dorota Pudzianowska, spoluautorka nové zprávy o dětech bez státní příslušnosti z Helsinské nadace pro lidská práva.

Nepřesnost údajů je výsledkem toho, že Polsko nemá žádný postup, který by mohl být použit k určení, zda daná osoba je nebo není bez státní příslušnosti. "Z tohoto hlediska je bezdomovectví neviditelný problém," říká Pudzianowska.

Lidé bez státní příslušnosti čelí mnoha problémům, včetně nemožnosti získat cestovní doklady a opustit Polsko, říká Pudzianowska. Kromě toho má mnoho osob (včetně dětí) bez státní příslušnosti potíže se získáním povolení k pobytu v Polsku, protože nemají správné dokumenty. Jejich nezdokumentovaný status rovněž vede k problémům při pokusu o přístup k zdravotní a sociální péči.

"V Polsku se opakují případy romských dětí rumunského a bulharského původu, které byly opuštěné na počátku 90. let, a kterým nebyla přisouzena jakákoli národnost," říká Marta Szczepanik, spoluautorka zprávy. "V naší zprávě popisujeme případy dvou dětí (Agni a Marysie), kterých se tento problém týká."

Právní mezery

Existují právní mezery, které vedou k nedostatečné komplexní ochraně dětí před bezdomovectvím při narození. Podle polských předpisů, v některých případech dítě získá polské občanství pouhou skutečností, že se narodilo na území Polska. To se stane, když jsou rodiče neznámí, nemají občanství nebo jejich občanství není definované.

Kromě toho, dítě neznámých rodičů nabývá polské občanství, pokud bylo nalezeno na polském území. "Nicméně, pokud dítě občanů z jiných zemí nezíská občanství po nich kvůli konfliktním předpisům týkajícím se státní příslušnosti, jako je tomu v případě například občanů Kuby, Srí Lanky nebo Sýrie, dítě nenabývá polské občanství automaticky narozením. Tato mezera by měla být uzavřená," říká Pudzianowska.

Dokumenty a definice

Navíc polské právo neobsahuje definici pojmu "osoba bez státní příslušnosti". V praxi jsou také problémy s výkladem pojmu "neznámí rodiče", které nastávají například, když matka je cizinka a je považována za "známou", i když opustila své dítě v nemocnici, zanechajíc za sebou jen stopy osobních údajů, které není možné ověřit.

Je zde také problém s uplatňováním ustanovení týkajících se registrace narozených, u kterých není jasně definováno, jaké dokumenty by měly být poskytovány rodičům, aby zaregistrovali narození dítěte. "Již se v praxi stalo, že nedostatek dokumentů, jako jsou rodné listy rodičů, byl důvodem pro zamítnutí zápisu narození dítěte," dodává Szczepanik.

Zpráva HFHR byla připravena jako součást kampaně "Žádné z evropských dětí by nemělo být bez státní příslušnosti," která byla zahájena v listopadu 2014 Evropskou sítí o bezdomovectví. Tato zpráva je založena na údajích získaných z, mimo jiné, 16 vojvodských úřadů, ministerstva vnitra a Kanceláře prezidenta.

Celá zpráva je k dispozici zde.