Lidskými právy k bezpečnosti

Platforma Liberties dnes zveřejnila zprávu "Bezpečnost prostřednictvím lidských práv". Ve zprávě konstatuje, že dvě běžně používaná protiteroristická opatření ničí demokracii, jsou neúčinná a kontraproduktivní.

Vlády mohou zajistit trvalou bezpečnost pouze tím, že budou plnit své závazky v oblasti lidských práv. To znamená používání přiměřených bezpečnostních opatření, která skutečně fungují, a potírání základních příčin namísto příznaků radikalizace.

Zde si stáhněte úplnou zprávu a zde samostatné shrnutí.

Hromadné sledování a etnické profilování jsou techniky používané v řadě zemí EU. Přestože se mohou zdát na povrch přitažlivá, v praxi pravděpodobně ohrožují bezpečí veřejnosti. Zpráva tvrdí, že alternativní politiky boje proti terorismu, které jsou zároveň v souladu s normami v oblasti lidských práv, jsou v konečném důsledku při zajišťování bezpečnosti efektivnější.

Klíčové poznatky:

- Hromadné sledování ničí demokracii, protože demokracie nemůže fungovat bez soukromí. Více než padesát let výzkumu dokazuje, jak se lidé podřizují většinovým názorům a pravidlům, když jsou na veřejnosti nebo se domnívají, že jsou pozorováni. Ochrana soukromí nám dává svobodu vytvářet, myslet, sdílet a diskutovat o informacích a myšlenkách bez obavy z právního postihu. To umožňuje společnostem vyvíjet se a podstupovat změny pravidel a pojmů, podle kterých žijeme, například ochrana životního prostředí nebo sdílená ekonomika. Soukromí také umožňuje novinářům, aktivistům a politikům vést naše vedoucí představitele k odpovědnosti, protože se tato profese často spoléhá na zdroje informací, které nejsou ochotny vystoupit, pokud by mohly být identifikovány a trestně stíhány.

- Obecná populace má nyní tendenci spatřovat v internetu "veřejný" prostor, kde nelze požívat soukromí. Nedávný průzkum využívání internetu potvrzuje, že významná část novinářů se uchyluje k autocenzuře a část veřejnosti už necítí, že by mohla svobodně používat internet vyjadřování se k otázkám, u nichž se obávají, že mohou vyvolávat nesouhlas. Masový dohled je překážkou řádného fungování demokracie. Navzdory svým nemalým nákladům nám hromadné sledování nedokázalo dát nic na oplátku. Všechny dosavadní důkazy ukazují, že nikdy nebyly užitečné při předcházení teroristickému útoku nebo při identifikaci útočníků.

- V naprosté většině teroristických útoků byli pachatelé buď známí bezpečnostním složkám, nebo se předtím dostali do styku s orgány kvůli trestné činnosti nebo problémům s duševním zdraví. Pokud bezpečnostní služby nedokázaly zabránit útoku, bylo to často proto, že neměly prostředky k tomu, aby udržovaly pachatele pod dohledem, nebo protože byly ignorovány informace od jiných vládních orgánů nebo zahraničních vlád.

- Nejužitečnějšími zdroji informací v boji proti terorismu jsou obvykle komunity, rodiny a známí pachatelů. Veřejnost zůstává nejdůležitějším zdrojem informací pro bezpečnostní služby. Velké operace zahrnující etnické profilování v USA, Německu a Francii nevedly k tomu, že by někdo byl stíhán za trestný čin terorismu. Výzkum o využití etnického profilování při trestných činech ukazuje, že vede k tomu, že je zachyceno méně pachatelů.

- Etnické profilování činí veřejnost zranitelnější: vytváří slepé místo pro bezpečnostní služby, protože teroristické organizace jednoduše rekrutují útočníky různých etnik. Násilní extrémisté pocházejí z široké škály národností a etnik, včetně bílých (západních) konvertitů. Etnické profilování také vytváří odpor mezi nevinnými členy cílové komunity. To znamená, že je méně pravděpodobné, že tyto komunity dobrovolně poskytnou informace policii. Podstupovat profilování také vytváří u nevinných osob pocit, že jsou marginalizovány a diskriminovány, což přispívá k hlavním příčinám radikalizace.

- Vlády bojující proti radikalizaci k násilnéhmu extremismu se zaměřily až na konečné fáze procesu radikalizace. Rozhodly se ignorovat základní příčiny, jako jsou sociální a ekonomická nerovnost a diskriminace, a spolupráce s represivními režimy v zahraničí při porušování lidských práv.

Zpráva vládám doporučuje:

  1. Poskytněte bezpečnostním službám větší zdroje pro cílené sledování a zajistěte, aby byly zavedeny silné soudní a parlamentní kontroly, aby se předešlo zneužívání;
  2. Posilujte nebo zavádějte politiku založenou na komunitách, díky níž policejní síly a komunity rozvíjejí vztahy vzájemné důvěry. Tím by se zvýšila pravděpodobnost toho, že by veřejnost sdílela informace s policií. Tato politika by neměla zahrnovat policejní nábor informátorů. Místo toho by měla vycházet z budování vzájemného vzájemného respektu mezi policií a komunitami, kterým slouží. Měla by se obecně uplatňovat na všechny komunity a nesměřovat na konkrétní menšiny;
  3. Bezpečnostní služby by měly používat pouze své pravomoci k zastavení, vyhledávání nebo zadržování osob pouze pokud mají objektivní důkazy o trestné činnosti. Vlády mohou následovat příklad úspěšných projektů ve Španělsku a Velké Británii, kde byla policie vzdělávána, jak se vyhnout etnickému profilování, což vedlo k menšímu počtu zbytečně zadržených a zatčených;
  4. Implementujte svou povinnost vůči podpoře rovného přístupu ke vzdělání, zaměstnanosti a odpovídajícímu bydlení a bojujte proti diskriminaci etnických menšin a respektujte lidská práva při vedení zahraničních vztahů. To by řešilo problém radikalizace v jejích kořenech.
  5. Vlády se pokoušely přesvědčit veřejnost, že lidská práva jsou součástí problému, že soukromí je jen něco, co používáme ke skrývání nechtěných tajemství a že lze porazit terorismus, aniž bychom se zabývali zásadními příčinami. Ale skutečnost je taková, že lidská práva nás udržují v bezpečí a kdyby vlády dodržovaly své závazky k jejich provádění, naše společnost by byla skutčně bezpečnější.

Zde si stáhněte úplnou zprávu a zde samostatné shrnutí.