Výchovný ústav v Chrastavě už deset let neplní své povinnosti. Ke stejným, velmi alarmujícím závěrům došli po návštěvě zařízení už tři čeští ombudsmani. Ústav ale výtky zcela ignoruje a svými výchovnými postupy pouze podněcuje eskalaci problémů.
Cílem systematických návštěv ombudsmana v ústavních zařízeních pro děti se závažnými poruchami chování - v tomto případě u chlapců 12-18 let - je posílit ochranu osob omezených na svobodě před všemi formami špatného zacházení.
Styk s rodiči jen za dobré chování?
Kromě právníků se návštěv účastnili speciální pedagogové – přední odborníci na výchovu dětí. Všichni ochránci včetně aktuální ombudsmanky Anny Šabatové ve svých zprávách konstatovali stejná nebo obdobná pochybení. Za uplynulých deset let došlo jen k minimálnímu zlepšení. V mnoha ohledech se situace zhoršila:
- systém výchovy je založený na represi a omezování základních potřeb každého člověka (pobyt na čerstvém vzduchu, telefonický kontakt s rodinou, pobyt u rodiny, zákaz přídavků jídla)
- klima v zařízení je velmi negativní a směřuje k eskalaci napětí
- přístup k chlapcům je veden direktivně, z pozice moci, není věnována pozornost individuálním potřebám a nejsou zohledněny případné mentální či osobnostní limity
- systém bodující chování chlapců je vysoce demotivující, velmi složitý, nepřehledný, postihující sebemenší prohřešky a projevy emocí (např.: „za mluvení v jídelně budeš mít minus 2 body“), což u umístěných chlapců vyvolává napětí a strach
- pobyty dětí u rodičů (zákonných zástupců) jsou prokazatelně navázány na bodové hodnocení – přitom se jedná o jejich zákonné právo
- dětem není zajištěna odborná psychologická a etopedická péče
Nejčastější prohřešky ústavní péče
Ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy může mít špatné zacházení podobu
- nerespektování práva na soukromí a
- práva na rodinný život,
- posilování závislosti na poskytované péči,
- nerespektování sociální autonomie
- a práva na spoluúčast při rozhodování o vlastním životě.