Mluvčí Úřadu pro cizince řekl pro deník Rzeczpospolita, že pokles žádostí o mezinárodní ochranu je důsledkem vládní politiky, která má za cíl "utěsnit" polské hranice, stejně jako přísnějšího přístupu západoevropských zemí ke kontrolám právního statusu cizinců pobývajících za jejich hranicemi.
Nicméně, jak konstatuje právní expertka Helsinské nadace pro lidská práva (HFHR) Marta Górczyńska, na polských hraničních přechodech je mnoho nesrovnalostí a mnoho lidí nemá ani možnost zahájit azylové řízení podáním žádosti, ihned dostávají rozhodnutí, kterým je jim odmítnut vstup do Polska.
Více informací o praktikách pohraniční stráže lze získat ze zprávy HFHR o monitorovací návštěvě na přechodu Brest-Terespol pod názvem "Cesta nikam".
V posledních měsících Evropský soud pro lidská práva (ESLP) zasáhl do několika případů týkajících se cizinců, kterým byl odepřen přístup k polskému azylovému řízení. ESLP dokonce vydal prozatímní opatření, která nařídila polským orgánům, aby přijaly žádosti o mezinárodní ochranu od určených osob a umožnily jim zůstat v Polsku až do přezkumu těchto žádostí. Nicméně, jak varoval HFHR, tato mimořádná opatření byla ignorována a cizinci stále nuceni se vrátit do Běloruska.
V červnu popsal HFHR případ čečenského občana, kterému byla odepřena možnost podat žádost o azyl při 31 různých příležitostech a byl mu odepřen vstup do Polska i po zajištění předběžného příkazu od Evropského soudu pro lidská práva. V nedávné době získala HFHR prozatímní opatření pro tři uprchlíky ze Sýrie. V tomto případě byli cizinci také navráceni do Běloruska.