Soudkyně Iulia Motoc, jediná rumunská soudkyně před ESLP, se nedávno účastnila akce organizované Rumusnkým parlamentem k oslavám 20. výročí ratifikace Evropské úmluvy Rumunskem, během které se vyjádřila, že hlavními důvody proč se rumunské soudy dostávají před Soud je právo na svobodu a detenční podmínky - což je dalším znamením toho, že východní evropské země pořád fungují podle totalitního modelu, který tam byl zaveden po desetiletí.
Soudkyně Motoc věří, že i když již byly učiněny klíčové kroky k modernizaci systému justice, pořád je cítit veřejný tlak při posuzování mnoha rozhodnutí, místo toho, aby byla pozornost sousťeděna na právní standardy, jak požaduje Evropský soud. Věří, že je teď klíčovou aktivitou vzdělávání veřejnosti ve vztahu k lidskoprávním tématům.
"Všechny krajiny Východní Evropy mají problémy s porušováním čl. 5 (Evropské úmluvy) - je to z toho důvodu, že totalitní státy mají trochu jinou mentalitu co se týče konceptu svobody. Rumunsko nevěnuje dostatečnou pozornost detenčním podmínkám, protože je velice obtížné vzdělávat o právech, které náleží uvězněným veřejnost. Obzvláště v zemích s nižší ekonomickou úrovní," uvedla soudkyně Motoc. "Problém detenčních podmínek zůstává pro ESLP co se týče Bulharska klíčovým; myslím, že většina případů, 60 až 70% z nich, se vztahuje k detenčním podmínkám."
"Rumunsko není tak často odsouzeno ESLP co se týče kvality rozhodnutí, která se značně zlepšila; obvinění se častěji vztahují ke způsobu, jakým se staví k detenčním podmínkám Ministerstvo spravedlnosti a vláda obecně, orgány, které by mohly situaci změnit, pokud by nebyly naváděny veřejným míněním. Nemyslím si, že bychom v současnosti respektovali standardy stanovené Soudem, obzvláště když vezmeme v úvahu evaluaci Výbori proti mučení. Porušením článku 3 je dána priorita ze strany Soudu, hlavně pokud jde o prostor poskytován každému z vězňů a zdravotní podmínky. Ve třetí sekci Soudu, kam patří Rumunsku a kde já působím jako soudkyně, 70% probíhajících případů je věnovaných těmto otázkám."
Zatýkání pod tlakem veřejnosti
Druhým nejčastějším důvodem proč se rumunské případy dostávají před ESLP, je souvislost s porušením článku 5 §3, jak vysvětluje soudkyně Motoc: "[Tento problém] souvisí zejména se způsobem, jakým soudy ospravedlňují preventivní zatýkání a jejich prodloužování se uplynutí určité doby. Vidíme, že ve východní Evropě je zaužívána patologie nařizování preventivního zatýkání na dlouhou dobu, a to několik let či měsíců, bez toho, aby to odůvodňovaly okolnosti, jak to vyžaduje Soudní dvůr, jako kupříkladu ty, že se obžalovaný snaží uprchnout před vyšetřováním nebo se žalovaný snaží opustit zemi. Tyto podmínky požadované judikaturou Soudního dvora nebyly brány v potaz; soudy motivují svá rozhodnutí spíše tlakem veřejného mínění. Opět vidíme, že je třeba vzdělávat veřejnost v otázkách lidských práv."
Soudkyně Motoc uzavírá tím, že vyzývá rumunské Soudy, aby byly více opatrné pri nakládání s aktualními rozhodnutími, aby posuzovaly každý případ nezávisle na veřejném mínění. "Musíme pochopit, ze pokud nejsou tyto požadavky splněny, nemůže být žalovaný zadržet pouze proto, že k tomu směřuje veřejný tlak," řekla. "Soudy musí byt konzistentní ve svých názorech a nikdy nesmí kopírovat jiná rozhodnutí, jak se někdy stává."
***
Stanoviska soudkyně byla vyjádřena v kontextu množství odsouzení za posledních pár let ze strany ESLP týkajících se detenčních podmínek a přelidňování věznic. Toto jsou problémy obvykle popisovány organizací APADOR-CH ve zprávách vydaných po provedených monitorovacích návštěvách v detenčních zařízeních.
Co se týče preventivních zatčení, APADOR-CH je zapojena do nedávno zahájeného projektu organizace Fair Trials International (FTI), se sídlem v Londýně, s názvem "Praxe ve vyšetřovací vazbě: Monitoring alternativ a soudního rozhodování."
Projekt si klade za cíl přispět k většímu pochopení toho, jak jsou užívána preventivní zatčení v Evropské unii, jaké jsou důvody pro jejich použití a jak často jsou zvoleny místo preventivního zatčení alternativní metody.