Ve svém rozsudku ze dne 9. dubna odsoudil Evropský soud pro lidská práva (ESLP) Itálii za porušení článku 3 Úmluvy o ochraně lidských práv, která zakazuje mučení a nelidské, nebo ponižující zacházení.
Soud rozhodl o stížnosti týkající se násilí a zneužívání proti desítkám anti-globalizačních demonstrantů a novinářů ve škole Armanda Diaze při policejní razii, a mučení, k němuž došlo v zadržovacím zařízení v Bolzanetu. K oběma událostem došlo během summitu G8 v Janově v roce 2001.
50.000 podpisů
Italská nevládní organizace Antigone spustila petici za kriminalizaci mučení v italském trestním řádu. Petici podepsalo na padesát tisíc osob, přes třicet tisíc z nich následkem rozhodnutí ESLP.
Soud ve Štrasburku odsoudil itálii zejména za policejní útok a za to, že země postrádá zákon k potrestání mučení. Zdůraznil strukturální povahu problému a Itálii doporučil efektivní právní a praktická opatření k potrestání těch, u kterých se prokáže, že se zneužívání a mučení dopustili.
Italský parlament začal projednávat zařazení trestného činu mučení do zákona již před mnoha lety, návrh zákona však byl odložen z důvodu nátlaku některých politických stran, zéjména těch krajně pravicových.
"Vášnivá debata"
Poslanecká sněmovna navázala na diskusi několik týdnů před rozhodnutím soudu, a 9. dubna schválila návrh zákona, který již prošel prvním čtením v senátu. Tento krok přichází 27 let potél, co Itálie ratifikovala Úmluvu OSN proti mučení., Kvůli některým změnám, které byly v textu provedeny, nyní musí zákon jít zpět do Senátu ke konečnému schválení.
Organizace Antigone doufá, že rozsudek ESLP nad Itálií vyvolá vášnivou debatu po celé zemi s cílem zvýšit povědomí o daném tématu a přinutí senátory k rychlému schválení zákona bez dalších úprav.
Bylo by ostudné pokračovat ve ping pongu mezi oběma komorami. V minulosti to znamenalo, že se nakonec nic neudělá, a mnoho tímto způsobem navrhovaných zákonů zcela pohořelo.
"Chybný a průměrný"
Antigone si je vědoma toho, že se nejedná o nejlepší možný zákon. Uznává například trestný čin mučení jako "běžnou" trestnou činnost, kterou může spáchat kdokoliv, a ne jako "správní" zločin přičítaný pouze veřejným činitelům.
Nelze však dále čekat. Tento zákon musí být schválen tak, jak je, přestože je chybný a průměrný. V opačném případě je příliš velké riziko, že trestný čin mučení se nevyskytne v italském soudním systému ještě po mnoho let.
Schválení zákona poslaneckou sněmovnou byl znamenalo velký úspěch. Opravdu doufáme, že senát brzy splní svou úlohu a konečně zavede trestný čin mučení do italského trestního řádu.
Grazia Parisi