Zpráva "Pořád za mřížemi" byla publikována Helsinskou nadací pro lidská práva a Asociací pro právní intervenci.
Zpráva je shrnutím druhého kola monitoringu, který byl proveden začátkem roku 2014 Helsinskou nadací pro lidská práva a Asociací pro právní intervenci, na základě požadavku Ministerstva vnitra. První zpráva, "Migrace není zločin," byla vydána v návaznosti na protest z roku 2012, v podobě hladovky, kterou drželi cizinci umístěni v hlídaných středisek. Letošní monitoring byl zaměřen na zjištění, jestli se situace zlepšila a zda byly splněny sliby ze strany veřejných orgánů.
Mezi cizinci, kteří byli zaslaní hlídaných středisek jsou jedinci, kteří zůstali v Polsku bez platného povolení k pobytu a osoby, které žádali o status uprchlíka. Tito lidé nejsou zločinci.
Provedena kontrola ukázala, že polské orgány přijaly řadu opatření k reformě hlídaných center: cizinci dostali v rámci center větší svobodu pohybu a volný přístup k mobilním telefonům; represivní praktiky, jako je například prezence, povinná účast na stravování a osobní a pokojové prohlídky, byly částečně omezeny.
Co se ale nezměnilo, je vezeňský vzhled center a omezený přístup k psychologickému a právnímu poradenství. Navíc narůstá počet dětí, které pobývají v centrech. Nezletilí v současné době tvoří téměř čtvrtinu populace center, v porovnání s desíti procenty, které byly zaznamenány v průběhu předchozího monitoringu.
"Pobyt dětí v detenci z důvodů souvisejících s migrací nikdy nebude v nejlepším zájmu dítěte," říká Dr. Witold Klaus, šéf Sdružení pro právní intervenci. Děti jsou drženy v hlídaných střediscích obklopených ostnatým drátem, kde herny mají mříže na oknech a přístup ke vzdělání není dostačující. "Tyto faktory jistě nejsou příznivé pro rozvoj dítěte," dodává Dr. Klaus. HFHR i Sdružení pro právní intervenci poznamenali, že detence dětí by měla být zcela zakázána.
Dalším závažným problémem je nedostatek systému pro rozpoznávání násilí a mučení obětí. "Tyto osoby by měly být identifikovány v dostatečném předstihu tak, aby nikdy neskončily v hlídaných centrech," řekl Jacek Białas z HFHR. "Navíc je důležité zajistit cizincům umístěným v hlídaných center přístup k psychologické a psychiatrické pomoci. Psychologové a psychiatři zaměstnaní v hlídaných centrech musí být nezávislí na pohraniční stráži a mluvit jazyky cizinců," dodává pan Białas.
Monitoring také odhalil praktiky porušující důstojnost cizinců. Například ti, kteří potřebují navštívit lékaře jsou tam stále přepravováni v poutech a ve vězeňských dodávkových automobilech, což pro ně představuje ponižující zážitek. Cítí se jako zločinci a mnoho Poláků je tak i vnímá. Bohužel praxe označování cizinců čísly nebyla zcela opuštěna.
Dalším problémem je to, že cizinci zadržení v centrech nemají řádný přístup k právní pomoci. "Otázka vytvoření zvláštního systému pro financování právní pomoci cizincům se již projednává a vypracovává dlouhou dobu. Zatím to však nepřineslo žádný viditelný vývoj. To, co v této souvislosti konají nevládní organizace nestačí," zdůrazňuje Dr. Klaus.