Tech & Rights

Je čas, aby Evropa sundala klapky z očí pokud jde o Ázerbajdžán

Nedávné ústavní referendum představuje další kapitolu v špinavé historii Rady Evropy a Ázerbájdžánu.

by Civil Rights Defenders
Khadiya Ismayilova, jedna z mnoha novinářů a ochránců lidských práv, kteří byli zatčeni v režimem Aliyeva. Ismayilova byla propuštěna z vězení kvůli mezinárodnímu tlaku v květnu 2016. (Foto: Johangir Yusif)
Ázerbájdžánské volby nebyly nikdy zpochybněny, a ani ústavní referendum z 26. září, které jeden prominentních aktivistů popsal jako "frontální útok na demokracii."

Početné změny v ústavě slouží z velké části k dalšímu upevnění železné moci prezidenta Ilhama Alijeva. Tyto změny připravily cestu pro jeho syna, aby nakonec kráčel ve šlépějích svého otce a dát vládě větší právní prostor, aby zakročila proti aktivistům a jakémukoliv zdání svobodných sdělovacích prostředků, které by mohly existovat, zůstává jen velmi málo nespolupracujících novinářů, kteří mají stále práci, a nestrádají za mřížemi.

'Žádný základ v realitě'

Místní a mezinárodní lidskoprávní skupiny odsoudily atmosféru před referendem, kdy opoziční strany nemohly vést kampaň, aktivisté a novináři byli obtěžováni a uvězněni, a informace o tom, co přesně bylo v tajném hlasování bylo nemožné zjistit, s výjimkou hrstky nezávislých online sdělovacích prostředků.

Nic z toho zřejmě moc nevadilo PACE observační misi, která nemohla najít důvod pro kritiku:

"Proces hlasování byl transparentní, dobře organizovaný, efektivní a klidný po celý den voleb, a žádné závažné porušení nebylo během procesu počítání zaznamenáno, a to je důvod, proč jsme respektovat vůli ázerbájdžánského lidu."

V prohlášení také stálo, že byla "vedena kampaň k referendu, při které obě strany - příznivci i odpůrci - byli schopni prezentovat svůj názor," tvrzení, o kterém kritici tvrdí, že nemělo absolutně žádnou oporu v realitě.

 Approximately 200 protesters were arrested in rallies ahead of the constitutional referendum. (Image: Freedom House)

Opoziční skupiny, které se pokusily splnit přísné požadavky na registraci do veřejně kampaně, čelily bezprecedentnímu obtěžování a byli technicky nuceny stáhnout svou petici. Přibližně 200 demonstrantů bylo zatčeno na dvou shromážděních, které totalitní režim nakonec souhlasil sankcionovat.

Hlasovací nádivka

PACE nenašla žádná hlasovací nesrovnalosti, ale země dva hlavní nezávislé sdělovací prostředky v zemi, Meydan TV a Azadliq Radiosu, strávily den referenda sdílením videí a fotek hlasovací nádivky a kolotoče hlasování. Zatímco volební komise ohlásila masivní účast, oficiální kamery živě vysílaly videa z prázdných hlasovacích stanic a osamělých volebních úředníků.

Referendum je další kapitolou v špinavé hostorii Rady Evropy a Ázerbájdžánu. V roce 2013, se delegace PACE pokoušela najít volební chybu a to navzdory skutečnosti, že vládní aplikace pro smartphony zveřejnila výsledky dokonce předtím než šli voliči k urnám.

O dva roky později, když sa další pozorovatelé z Baku vyhnuli uloženým podmínkám, které činily věrohodné sledování voleb nemožným, PACE byla odrazena, a znovu chválila Ázerbájdžánskou demokratickou bona fide.

 Azerbaijan was even granted the presidency of the Council of Europe in 2014, further putting the organization's credibility at stake.

Rada Evropy má být klub demokratických zemí, ale ázerbájdžánští úředníci neprojevili velký zájem o to, aby se jejich země stala jednou z nich. To některé státy Rady Evropy znepokojuje - před deseti lety, projednávala Rada pozastavení Ázerbájdžánských hlasovacích práv - ale její členové se zdá se rozhodli předstírat, že Ázerbájdžán je demokracie a doufat v nejlepší. V roce 2014 byl Ázerbajdžán dokonce v předsednictví Rady, vrcholním orgánu, často popisovaném jako "vrcholní orgán v oblasti lidských práv v Evropě," což uvádí důvěryhodnost Rady v sázku.

Podplaceni k poslušnosti

Mnozí se divili, proč orgán, jehož jediným úkolem je prosazování lidských práv a právního státu, zdá se, tato aktivita otravuje. V Caviar Diplomacy, důkladné a kritické analýze Ázerbájdžánského vztahu s Radou vypracovanou Evropskou stabilizační iniciativou (ESI), autoři tvrdí, že Baku více méně podplatilo Radu:

Mnoho poslanců je pravidelně zváno do Ázerbajdžánu a velkoryse zaplaceno. V jednom roce jich bylo pozváno nejméně 30 až 40, někteří z nich opakovaně. Lidé jsou zváni na konference a události, někdy i počas letních prázdnin. To jsou skutečné prázdniny a dostávají mnoho drahých darů. Dárky jsou většinou drahé hedvábné koberce, zlaté a stříbrné předměty, nápoje, kaviár a peníze. V Baku je běžným darem 2 kg kaviáru.

Členové PACE jsou povinni ohlásit všechny dárky v hodnotě více než 200 €, ale neexistuje žádná veřejná databáze prohlášení, a žádné nařízení výslovně nestanovuje trest za nedodržení. Požádali jsme všechny členy mise o prohlášení, a budeme tento post aktualizovat, jakmile dostaneme odpovědi.

While the election commission reported a massive turnout, official cameras at voting stations live streamed videos of empty voting stations and lonely election officials. (Image: Matthias Catón)

V byzantském uspořádání, které je typické pro celoevropské instituce, je Rada Evropy často přehlížena. Toto relativní neznámo by teoreticky mohlo dovolit jejím členům, co domácí politici nemohou. To jim také umožňuje ignorovat svůj mandát a využít své příspěvky k očištění diktatury a porušování lidských práv.

Někteří, jako předseda ESI Gerald Knaus, tvrdí, že Rada Evropy je kontraproduktivní a nyní slouží jen k degradaci, spíše než by bránila dodržování lidských práv ve svých členských státech. Nemusí to tak být, ale nedávné selhání pozorovatelské mise najít cokoliv proti fraškovitému hlasování nevzbuzuje důvěru v budoucnost PACE.