Helsinský výbor pro lidská práva (HVLP) má právo získat informace o komunikaci a spolupráci mezi polskou Agenturou pro vnitřní bezpečnosti (ABW) a jejím americkým protějškem, Národní bezpečnostní agenturou (NSA). Výbor loňském roce společně s polskou pobočkou Amnesty International a nadací Panoptikum položilo veřejným orgánům 100 otázek na vazby mezi ABW a PRISM, bezpečnostního programu provozovaného NSA , jehož existenci zveřejnil Edward Snowden, poté, co se o spolupráci mezi těmito dvěma organizacemi začaly šířit zprávy v médiích.
Otázky a žádosti o informace od HVLP zůstaly bez odezvy, což si vedlo k soudním žalobám. Důležitost vyžadovaných informací ještě více vrostla právě uprostřed rostoucích spekulací, že programy NSA mnohem více a hlouběji spolupracují s evropskými partnery, než se dříve myslelo. žaloba podaná výborem také slouží jako ukazatel rozsahu, v jakém je demokratická země schopna ovládat své vlastní tajné služby.
Vojvodský správní soud ve Varšavě uvedl, že polská ústava zaručuje občanům právo na informace, týkající se činnosti orgánů veřejné moci, včetně ABW. Soudce navíc usoudil, že jsou tyto informace zásadní pro silnou občanskou společnost a transparentní demokratický systém a že neshledává žádný národně bezpečnostní zájem, který by jejich šíření bránil.
"Soud poukázal na to, že informace o existenci dohod mezi Agenturou pro vnitřní bezpečnost a Národní bezpečnostní agenturou jsou veřejnou informací, a proto měly být Helsinskému výboru pro lidská práva poskytnuty," uvedl místopředseda výboru Dr. Adam Bodnar.
Zatímco plný rozsah vztahů mezi ABW a NSA je stále nejasný, toto rozhodnutí představuje důležitý krok ve věci přístupu k transparentnosti. Rovněž podtrhuje skutečnost, že tajné služby již nemusí být nadále schopny se schovávat za stará pravidla, nebo argumentovat národní bezpečností, když odmítají sdílet informace o své činnosti.
"Podle názoru soudu by měl občan mít k dispozici i konkrétní důvod zamítnutí žádosti o informace, a na tomto základě by také měl být schopen identifikovat souvislost mezi poskytnutím konkrétní informace a poškozením národní bezpečnosti," řekla Katarzyna Wisniewska, právník HVLP.