Tech & Rights

Pýcha a předsudek: Sexuální pracovníci jsou vyloučeni z Budapešťské Pride

Hnutí Pride je o boji proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci - ale co když pořadatelé Pride vylučují a diskriminují ty, kteří potřebují nejvíc podpory - LGBTI sexuální pracovníky? Toto se stalo v Budapešti.

by Peter Sarosi
Fotografie: Drugreporter.net
Posláním naší organizace, Rights Reporter Foundation, je obhajovat lidská práva zranitelných skupin, jako jsou uživatelé drog a sexuální pracovníci, a to především vzděláváním veřejnosti prostřednictvím online článků a videí.

Proto jsme rádi přijali pozvání na Budapešťskou Pride připojit se k video týmu, jehož cílem je dokumentovat případné porušování lidských práv na letošním pochodu, který se konal 2. července.

Bohužel, naše radost netrvala dlouho. Bylo nám řečeno, že pořadatelé Pride vyloučili z oficiálního programu workshop na téma sexuální práce, organizovaný Maďarskou asociací sexuálních pracovníků a pracovnic a Transvanilla transgender asociací. Podle organizátorů Pride představuje tento workshop hrozbu pro Budapešťskou Pride, a to proto, že naznačuje, že sexuální práce může být dobrovolná práce, zatímco ve skutečnosti je to instituce založená na patriarchálním útlaku.

Asociace maďarských žen byl tak laskava, že po odmítnutí účasti na Pride zorganizovala seminář o sexuální práci, a my jsme o této události natočili krátké video!

Nebyli jsme vůbec spokojeni s těmito argumenty, a odstoupili jsme z účasti ve video dokumentačním týmu.

I kdybychom považovali každého sexuálního pracovníka za oběť násilí a zneužívání, co se týče této práce, protože jsou k tomu nuceni, je absurdní odmítnout naslouchat jejich vlastním zkušenostem z jejich úhlu pohledu.

Bezdomovectví je do značné míry poháněno sociálním vykořisťováním - ale nikdy bychom nevyloučili bezdomovce z veřejného diskursu, a to i v případě, že se nepovažují za oběti. Je to velmi paternalistický přístup, který nutí sexuální pracovníky přijmout roli bezmocných obětí, a nevyhnutelně vede k další stigmatizaci.

Je etické popřít těm nejvíce postiženým právo hovořit, jednoduše proto, že věříme, že nevidí svou situaci odpovídajícím způsobem?

Můžete přijít na workshop a diskutovat o své pozici, můžete se pokusit dát hlas nedostatečně zastoupeným skupin mezi postiženými, můžete poskytnout další pohledy tím, že dovolíte jiné skupině organizovat semináře - ale nemůžete platně zpochybňovat pravost jejich zkušeností a odepírat jim možnost mluvit.

'Nic o nás bez nás'

Další argument organizátorů - že by souhlasili pouze s workshopem představujícím více hledisek - je stejně slabý. V loňském roce, ale povolili panel o feministických perspektivách sexuální práce - zahrnující výhradně abolicionistické akademiky, bez zastoupení sexuálních pracovníků.

Pokud budeme brát vážně "Nic o nás bez nás" princip, je stejně nepřijatelné nepozvat sexuální pracovníky na semináře o sexuální práci, nebo uspořádat konferenci o právech žen a odmítnout přizvat skupinu žen.

Prostitutky hrály klíčovou roli na počátcích hnutí Pride, když se transgender prostitutky vzbouřily proti policii v roce 1969, na protest proti násilnému zneužívání. Podle některých záznamů, první cihla byla hozena latino transgender prostitutkou, Sylviou Rivera, která později založila STAR (Street Transgender Action Revolutionaries) a přispěla k LGBTI hnutí za občanská práva v 70. letech. Hnutí za práva LGBTI lidí a hnutí za práva prostitutek jsou nerozlučně spjaty.

Sociální nespravedlnost

V centru obou hnutí stojí stejné zásady: právo jednotlivce na sexuální sebeurčení, právo na nerušený soukromý život, a to i v ložnici, a zákaz diskriminace na základě sexuální orientace a genderové identity.

Mladí LGBTI lidé jsou často neúměrně postiženi bezdomovectvím, chudobou, nezaměstnaností a sociálním vyloučením, více, než jejich cis/hetero vrstevníci, což způsobuje, že hledají zaměstnání v sexuálním průmyslu. Významný počet transsexuálů jsou prostitutky, a drtivá většina transfobických vražd je proti pracovníkům transgender pohlaví.

Pokud se nám nepodaří naslouchat prostitutkám, vyloučíme významnou část transgender lidí z veřejného diskurzu o jejich vlastním osudu.

To nepopírá zjevnou sociální nespravedlnost v této oblasti - sexuální pracovníci jsou předmětem mnoha forem vykořisťování a zneužívání. To nicméně neznamená, že většina prostitutek jsou neschopné oběti obchodu s lidmi, bezděčné, ne-sebevědomé produktů, které si mužete zakoupit nebo prodat.

Prostitutky se často stávají oběťmi dvojího stigmatu a zneužívání, a to právě proto, že společnost stigmatizuje a stát kriminalizuje konsensuální výměny sexuálních služeb, a nerozlišuje mezi obchodování s lidmi a prostitucí. Zákazníci Stonewall Inn se nebouřili jen proti diskriminaci LGBTI lidí - ale také proti tomuto blahosklonnému postoji k sexuální práci.

Video: Istvan Gabor Takacs

Zdroj: Drugreporter.net