Tech & Rights

"Urážlivé" komentáře musí být nahlášeny, aby mohli úředníci získat data polských internetových uživatelů'

Rozhodnutí polského krajského soudu určuje postup pro získání IP adresy a dalších údajů polských internetových uživatelů, kteří komentují na webových stránkách.

by Polish Helsinki Foundation for Human Rights
Podle rozhodnutí, musí státní zastupitelství nejprve posoudit obsah konkrétních komentářů a určit, zda jsou urážlivé nebo pomlouvačné, a teprve potom, pokud je to nutné, požadovat zpřístupnění údajů o komentujících od redaktorů webových stránek.

Případ se týká místního polského zpravodajského portálu przełom.pl. Prokuratura požádala, aby redaktoři zveřejnili IP adresy a další údaje uživatelů, kteří komentovali příběhy zveřejněné na internetových stránkách.

Tato žádost narazila na stížnost šéfredaktora internetových stránek. Po několika pokusech podat trestní oznámení proti žádosti prokurátora a rozhodnutí prozatímního soudu, že právní odvolání nebylo přípustné, byl web úspěšný v tom, že jeho odvolání proti žádosti bylo projednáno u soudu.

Krajský soud v Chrzanów potvrdil, že správce internetových stránek má právo zpochybnit platnost rozhodnutí požadujícího zveřejnění IP adres a dalších údajů uživatelů, kteří zanechávají komentáře na internetových stránkách. Případ bude přezkoumán.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud uvedl: "Státní zástupce by měl v první řadě požadovat od správce údajů zpřístupnění obsahu komentářů. Pak by měl stanovit, které z nich jsou urážlivé, hanlivé či ponižující. Teprve poté mohou být identifikováni autoři a definován rozsah zveřejňování údajů o uživatelích."

Musí mít důvod

Z tohoto případu vyplývají dva hlavní závěry. Za prvé, soud potvrdil, že správce webové stránky má právo zpochybnit požadavek státního zastupitelství odhalit IP adresy uživatelů, kteří komentují na internetových stránkách. Za druhé, donucovací orgány musí mít zákonné důvody, proč potřebují tato data, a měli by si ověřit obsah připomínek před přístupem k nim.

"Ve skutečnosti, kritické komentáře obvykle neporušují zákon, a lidé, kteří hlásí podezření na trestnou činnost tak činí pouze proto, že chtějí znát identitu komentující osoby. V těchto situacích by nemělo být donucujícím orgánům umožněno, aby žádaly zveřejnění dat," říká Dorota Głowacka, právnička Helsinské nadace pro lidská práva.