Tech & Rights

Evropský soud umožní Vincentovi Lambertovi důstojně zemřít

Evropský soud pro lidská práva potvrdil v průlomovém rozhodnutí rozsudek francouzského soudu, povolení, aby mohl být Vincent Lambert, který je již několik let ve vegetativním stavu, odpojen od přístrojů.

by PILP

Stěžovateli jsou rodiče Vincenta Lamberta, jeho sestra a nevlastní bratr. Lambert utrpěl zranění hlavy při dopravní nehodě v roce 2008, v důsledku čeho je ochrnutý a zcela závislý. Je udržován při životě pomocí umělé výživy a hydratace poskytované přes hadičku.

V návaznosti na postup stanovený podle "Leonettiho zákona" o právech pacientů a ukončení života, ošetřující lékař pana Lamberta rozhodl 11. ledna 2014, že přeruší výživu a hydrataci pacienta od 13. ledna. Po řízení, v němž byla realizace rozhodnutí lékaře pozastavena, Francouzská státní rada, s odvoláním na lékařský znalecký posudek, prohlásila rozhodnutí lékaře ukončit umělou výživu a hydrataci za zákonné.

Rozhodnutí Velkého senátu

V případě, Lambert a další v. Francie, Velký senát Evropského soudu pro lidská práva rozhodl většinou hlasů, že nedošlo k porušení článku 2 (právo na život) Evropské úmluvy o lidských právech v případě provedení rozhodnutí Rady státu ze dne 24.června 2014, kterým se povoluje ukončení umělé výživy a hydratace pana Lamberta.

Soud poznamenal, že nedošlo ke konsensu mezi členskými státy Rady Evropy ve prospěch umožnění ukončení život-udržující léčby. V této oblasti, která se týká ukončení života, musí být státům poskytnut prostor pro uvážení. Soud uznal, že ustanovení zákona z 22. dubna 2005, jak je vykládán Radou státu, představuje právní rámec, který dostatečně jasně reguluje rozhodnutí přijatá lékaři v situacích, jako je ta v projednávaném případu.

Soud si byl velmi dobře vědom významu otázek vznesených v projednávané věci, které se týkaly velmi složité lékařské, právní a etické otázky. V okolnostech případu, soud zopakoval, že bylo primárně na vnitrostátní orgánech, aby ověřily, zda je rozhodnutí o ukončení léčby slučitelný s vnitrostátními právními předpisy a Úmluvou o lidských právech, a naplnily přání pacienta v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Role soudu zahrnuje kontrolu dodržování pozitivních povinnosti státu vyplývajících z článku 2 Úmluvy. Soud zjistil, že právní rámec stanovený vnitrostátním právem, jak je vykládáno Radou státu, a rozhodovací proces, který byl provedenen pečlivě, je kompatibilní s požadavky článku 2.

Soud dospěl k závěru, že současný případ byl podroben důkladnému průzkumu, v průběhu kterého byly všechny názory vyjádřeny a všechny aspekty byly pečlivě zváženy, ve světle jak podrobné expertní lékařské zprávy, tak obecného pozorování nejvýše postavených zdravotnických a etických orgánů.