Právo na spravedlivý proces před nezávislým a nestranným soudcem má zásadní význam v demokratickém ústavním státu. Soudce poskytuje právní ochranu ve sporech mezi občany a vládou a mezi občany navzájem. Toto obecné základní právo není zakotveno v holandské ústavě.
V listopadu 2010 vydal Ústavní vládní výbor zprávu (v holandštině), ve které jednomyslně doporučil nizozemské vládě, aby do Ústavy zahrnula právo na spravedlivý proces a právo na přístup ke spravedlnosti. Podle názoru Výboru je na ústavní úrovni nedostatek záruk právní ochrany jednotlivých občanů a právnických osob. Dále je zde nedostatečná ochrana všech ustanovení závazných smluv. Právní ochrana proti vládním činům není tak úplná, jak je žádoucí. Na základě této zprávy přijal Senát návrh, který vyzývá vládu, aby předložila návrh ústavní reformy, jejímž cílem je zavedení ustanovení, který bude obsahovat zákadní právo na spravedlivý proces před nezávislým a nestranným soudcem.
V srpnu 2014 přišla vláda s legislativním návrhem, jehož cílem je začlenění těchto práv do Ústavy v přiměřené lhůtě a zajištění přirozeného práva na spravedlnost - a tím chránit inidividuální právní ochranu na ústavní úrovni.
Bylo rozhodnuto zařadit toto právo do kapitoly 1 Ústavy, kde jsou diskutovány základní práva, a označit jej jako subjektivní (základní) právo, které umožňuje občanům podávat žaloby vůči zákonodárci a soudci. Následující ustanovení bylo zahrnuto do článku 17 Nizozemské Ústavy: "Každý má právo na spravedlivý proces v přiměřené lhůtě před nezávislým a nestranným soudcem."
Konzultace Nizozemským výborem právníků pro lidská práva
Nizozemský výbor právníků pro lidská práva (NJCM) byl požádán, aby k legislativnímu návrhu poskytl poradenství. Spolu s vládou, je NJCM toho názoru, že právo na spravedlivý proces, jako součást Ústavy je přidaná hodnota spolu s mezinárodními předpisy, které zajišťují toto právo (článek 6 Evropské úmluvy o lidských právech (ECHR) a článek 47 Listiny základních práv Evropské unie), mimo jiné proto, že toto právo je v současné době zahrnuto ve všech jurisdikcích. Právo na spravedlivý proces, a nedílné právo na přístup ke spravedlnosti, jsou nezbytným předpokladem pro účinnou ochranu ostatních základních a lidských práv. NJCM pevně podporuje tuto iniciativu. Má však řadu otázek a připomínek k návrhu a důvodové zprávě.
Připomínky k legislativnímu návrhu
Ustanovení bylo formulováno tak, že některé klíčové prvky práva na spravedlivý proces jsou výslovně zmíněné, zatímco na jiné aspekty se neodkazuje doslovně. Je to ve prospěch srozumitelnosti ustanovení. Nicméně, nevýhodou může být, že bude nabízet méně pevný základ a bude méně účinné při poskytování právní ochrany jednotlivců. NJCM není zcela přesvědčen o argumentu, že takový výčet je méně vhodný pro střízlivý charakter Ústavy.
Řada konkrétních aspektů práva na spravedlivý proces - nezávislost, nestrannost, řízená v přiměřené lhůtě - jsou zahrnuty v ustanovení, zatímco další důležité aspekty, jako je rovnost zbraní, právo na odvolání a právo na právní pomoc, zahrnuty nebyly. Volba nezahrnout tyto aspekty si zaslouží další pozornost a odůvodnění, zejména s ohledem na význam, který jim přikládá Evropský soud pro lidská práva (ESLP).
Ve vztahu k právu na právní pomoc a práva na odvolání mimo jiné, důvodová zpráva zdůrazňuje možné omezení práva na spravedlivý proces. V této oblasti je to, jako kdyby návrh stanoví, že stávající nebo připravovaných právních předpisů v souvislosti s tímto právem je dostačující. Pro NJCM, je důležité zdůraznit, že je to vždy možné, že ESLP může jinak o tom, že v dané situaci. Ve skutečnosti, opatření pro odvolání v trestních věcech, které se bránily v memorandu, může již být shledáno v rozporu s EÚLP.
Ve vztahu k právu na právní pomoc a právu na odvolání zdůrazňuje důvodová zpráva, mimo jiné, možné omezení práva na spravedlivý proces. V této oblasti je to, jako kdyby návrh stanovoval, že stávající nebo připravované právní předpisy v souvislosti s tímto právem jsou dostačující. Pro NJCM je důležité zdůraznit, že je vždy možné, že ESLP může v dané situaci o tom uvažovat jinak. Ve skutečnosti, opatření pro odvolání v trestních věcech, které byly bráněny v memorandu, mohou být již teď shledány v rozporu s EÚLP.
Kromě toho, EÚLP stanovuje pouze minimální standardy, přičemž Evropský soud dává členským státům v některých oblastech velkou volnost; ústavní právo na spravedlivý proces nemusí zůstat na této minimální úrovni. NJCM zjišťuje, že silný důraz na možná omezení v některých oblastech, a to zejména ve spojení s implicitní nebo explicitní ochranou stávající vládní politiky, snižuje normativní moc návrhu, který by měl vlastně překonat aktuální dobu.
V současném návrhu není právo na spravedlivý proces omezeno na určité druhy právních vztahů. Státní komise považuje takové omezení za vhodné, protože se pak stává jasnější, jaké záruky práva na spravedlivý proces jsou v platnosti. Komise navrhuje omezit právo na "každého, jehož zájmy, které jsou chráněny právem, jsou dotčeny." NJCM radí vládě, aby ujasnila, proč nebylo přijato toto znění.
Soudní přezkum ústavnosti zákonů
Konečně, NJCM poukazuje na to, že toto ústavní ustanovení může hrát důležitou roli při posilování normativní role ústavy, ale k tomuto účelu je také velmi důležité, aby byl zrušen zákaz soudního přezkumu v článku 120 Ústavy. NJCM využívá této příležitosti, aby vyjádřil svou podporu návrhu iniciativy členky Sněmovny reprezentantů Liesbeth van Tongeren na změnu Ústavy ve vztahu k soudnímu přezkumu ústavnosti zákonů.