Počet státních příslušníků třetích zemí, kteří vstoupili do Bulharska v roce 2014 klesl ve srovnání s rokem 2013, podle nové zprávy o přístupu na území Bulharska a mezinárodní ochraně od Bulharského helsinského výboru, Hlavního ředitelství Ministerstva vnitra pro "boj s organizovaným zločinem" a Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
Boje a proud
Pro neoprávněný vstup do země bylo v roce 2014 zadrženo celkem 4,467 státních příslušníků třetích zemí. Toto číslo je o 60 procent méně než v roce 2013, kdy bylo zadrženo 11,243 státních příslušníků třetích zemí pro neoprávněný vstup. Zvýšené opatření přijatá Bulharskem omezila tlak smíšených migračních toků přes Turecko, což vedlo k výraznému snížení počtu státních příslušníků třetích zemí zadržených v zeleném hraničním pásmu v roce 2014. I přesto, že Turecko v současné době poskytlo přístřeší více než 2 milionům lidí hledajícím ochranu, tato země neuděluje azyl podle Ženevské úmluvy uprchlíkům ze třetích zemí.
Rozvojové konflikty na Blízkém východě, politická nestabilita a tzv Islámský stát mají rostoucí vliv v tomto regionu, jsou hlavními faktory vytvářející se smíšených-migračních toků do EÚ. Stejně jako v předchozích letech, Syřané tvoří největší počet (58 procent) státních příslušníků třetích zemí usilujících se vstoupit do Bulharska prostřednictvím jeho hranice s Tureckem. To odráží katastrofální situaci v Sýrii a zoufalé okolnosti Syřanů žádajících o azyl v EÚ.
Děti bez doprovodu
Intenzivnější hraniční kontrola, a preventivní opatření proti nepravidelným pohybům smíšených migračních toků, byly z velké části ovlivnily příliv nucené migrace. Bulharské Ministerstvo vnitra uvedlo, že 6.400 státním příslušníkům třetích zemí (většinou Syřani, Iráčané a Afghánci), byl v roce 2014 oficiálně odmítnut přístup na území Bulharska a byli vrýceni, a to především do Turecka. Tyto osoby mohou potřebovat mezinárodní ochranu, jelikož jejich země původu jsou známé pro pronásledování, ozbrojené konflikty a nevybíravé porušování lidských práv.
Jako zlepšení národního systému, zpráva bere v úvahu řádné uplatňování zásady ne-penalizace neoprávněného vstupu nebo přítomnosti. Hraniční praktiky s ohledem na dětí žadatelů o azyl bez doprovodu se v roce 2014 také zlepšila, díky tomu, že pohraniční stráž zahájila předání dětí bez doprovodu místní Službě ochrany dětí, která jim pomáhá s žádostí o azyl. Nicméně stále je potřeba věnovat více pozornosti překladatelským službám a 24-hodinové registraci žadatelů o azyl Státní agenturou pro uprchlíky.
Celou zprávu si můžete stáhnout v bulharštině a angličtině.