Tech & Rights

Rasismus a xenofobie: Perfektní omluva pro omezování svobod

Řada evropských států využívá v současné době strach z uprchlíků za účelem odůvodnění politik, které omezují práva a svobody pro všechny.

by Moha Gerehou
Před časem prošla Evropa změnou-k horšímu-bollywoodská demokracie a západní hodnoty prošly pomalu a jistě k lepšímu světu.

Migrační krize, která se stala v posledních letech ještě naléhavější, nutí evropské instituce ukázat své skutečné barvy. Vidíme čím dál tím méně unii v těchto institucích a více konglomerátu, v němž každá země "bojuje sama za sebe."

Extrémní rétorika

Politici nestojí mimo migrační krizi, ale spíše z toho dělají volební výhodu, mobilizují xenofobní a rasistické diskurzy a prosazují evropskou politiku vůči extrémní pravici, blíže k hlásání Marine Le Pen, než k integračně a unijně orientovanému přístupu, který označil počátky EÚ.

Nenávistí naplněná politická rétorika ve vztahu k migrantům, která-se se schválením médií, plynule spojuje s terorismem či trestnými činy, jako jsou sexuální útoky, loupeže nebo násilí, končí filtrováním do populace, která přijímá drastická omezení práv a svobod, a to nejen pro migranty, ale pro každého.

French police officers stand near the float of the King of Carnival as part of the "Vigipirate" security plan following Paris' deadly attacks in Nice, France, February 15, 2016. (REUTERS/Eric Gaillard)

Ve jménu bezpečnosti a ochrany evropských a demokratických hodnot, evropská politika nachází dokonalé klima pro rychlé zrušení práv a svobod, kterých vybojování trvalo mnoho let.

Zavírání hranic

Skutečnost, že byl zpochybněn schengenský bezhraniční vnitřní prostor je možná nejvýznamnějším příkladem vztahu mezi rasismem, xenofobií a rušením práv a svobod. Několik zemí, zejména kvůli zhoršující se krizi uprchlíků, se rozhodlo udělat výjimku a obnovit vnitřní hranice.

Německo tak udělalo na hranicích s Rakouskem, což je opatření a priori dočasné, ale které bude pravděpodobně pokračovat donekonečna. Rakousko postavilo plot, stejně jako Španělsko na své hranici se Slovinskem. Francie, nucena útoky v Paříži, zavedla opatření (v zásadě "mimořádné") kontroly na letištích a hranicích. Norsko stejně, dle francouzského vzoru, zejména s důrazem na své přístavy. Společným faktorem je použití strachu v mnoha podobách.

Vlna nových zákonů

Ale i když se hranice posouvají směrem k uzavření, evropské země ztrácejí čas schvalováním legislativy vycházející z rasismu, xenofobie a v mnoha případech islamofobie, postojů, které jsou šířenx politickou rétorikou, a kterým daly křídla teroristické útoky.

Díky tomu dosáhla Evropská unie bodu, ve kterém v tichosti sleduje, jak její členské státy schvalují zákony, jako je ten nedávno schválený v Dánsku, který umožňuje, aby stát zabavil peníze, šperky a další hodnotné předměty přicházejícím uprchlíkům. Cílem je, aby bylo Dánsko méně atraktivní, a tím se snížil počet uprchlíků, kteří tam přicházejí.

Maďarsko také zrigidnilo své zákony, tři roky vězení pro každého, o kom bude zjištěno, že je v zemi bez papírů, a až pět let pro ty, kdo se pokusí překročit hranice nebo poškodit část 175 km drátěného plotu, který odděluje zemi od Srbska.

Německo schválilo zákon požadující, aby žadatelé o azyl, kterým není uděleno postavení uprchlíka, i když se jim dostane pomoci z humanitárních důvodů, nebyli způsobilí ke sloučení rodiny po dobu dvou let.

Hungary now jails those who attempt to cross the border or damage any part of the 175 km wire fence that separates the country from Serbia.

Španělsko drží krok s ostatními: po útocích v Paříž schválilo anti-džihádistický pakt, dokument ve stejném duchu jako takzvaný "roubíkový zákon", který již byl kritizován ze strany OSN (zvláštní zpravodaj varoval, že " hrozí, že budou porušována základní práva a svobody jednotlivce"). Znovu se politici, ve jménu bezpečnosti, chopili této příležitosti, aby upravili zákony takovým způsobem, že práva každého člověka, ale především určitých skupin, jsou krácena. Jak zpravodaj vysvětlil, anti-džihádistický pakt "by mohl kriminalizovat chování, které nepředstavuje terorismus," nebo dokonce vést k "nepřiměřeným omezením výkonu svobody projevu."

Pasivita

To jsou jen některé z příkladů toho, jak se rasismus a xenofobie prohloubily v Evropě jako výsledek migrační krize a teroristických útoků, a jak umožňují, aby se prosperita nenávistně řízené politické rétoriky stala obvyklou ve veřejné sféře.

Schovávání se za záminkou národní bezpečnosti a tvrzení, že zachování demokratických a západních hodnot, práv a svobod, které jsou kousek po kousku rozleptávány způsoby, které by jinak nebyly přijaty. Občané reagují pasivitou, i když by měli reagovat na každé omezování a - přinejmenším - udržovat a prosazovat svá těžce vydobytá práva.

Moha Gerehou je anti-rasistický aktivista a novinář pracující v oblasti lidských práv a otázek přistěhovalectví.