Český premiér Andrej Babiš si minulý víkend v reakci na probíhající události v Bělorusku nebral servítky. S přirovnáním k rokům 1968 a 1989 řekl, že Evropská unie musí povzbudit Bělorusy, aby se nebáli zrealizovat svou „sametovou revoluci“. Mezitím ministr zahraničí řekl, že by Česko mohlo zvažovat jednostranné kroky, pokud by se diskuse na úrovni EU nehýbaly.
Ve svém týdenním nedělním proslovu, který byl sdílen na sociálních médiích, se český premiér tvrdě opřel do běloruského prezidenta a porovnal situaci v zemi s epizodami v českých dějinách.
„To, co se tam děje, je absolutní katastrofa, právě teď se rozhoduje, jestli to dopadne jako u nás, jako sametová revoluce v roce 1989, aby byly svobodně demokratické volby a ne volby zmanipulované diktátorem, nebo po včerejším telefonátu Lukašenka a Putinem (ruský prezident Vladimir Putin, pozn. red.), to může dopadnou jako v roce 1968, když přijely ruské tanky a zničily pražské jaro."
Babiš řekl, že běloruský lid potřebuje evropskou podporu a že hovořil s několika představiteli států EU o tom, jak by unie měla reagovat.
„Evropská unie má teď šanci být akční. Je dobře, že ministři zahraničních věcí na své úrovni rozhodli o sankcích. Evropa ale musí jednat rychle. Problém Evropy je, že se musíme všichni domluvit, ale nemáme čas.”
„Sankce musí přijít rychle. Někdo za Evropu musí jednat s prezidentem Putinem a dát jasně najevo, že není možné, aby se stalo to, co s Krymem nebo u nás roku 1968. A ty obavy jsou reálné.“
Jeho prohlášení, že by visegrádské země střední Evropy, jejichž je Česká republika členem, měly hrát vlastní roli, podpořil v pondělí ministr zahraničí Tomáš Petříček, v rozhovoru pro Český rozhlas.
"Státy střední a východní Evropy možná chápou situaci v Bělorusku lépe než ostatní členské země EU kvůli jejich vlastní historii. Spolupracujeme velmi intenzivně s Polskem a jsme také v kontaktu s pobaltskými státy, abychom pomohli občanské společnosti v Bělorusku."
„Chceme vyzvat EU, aby byla aktivnější a jasnější ve svých očekáváních, jak se bude situace vyvíjet. Pokud by se diskuse o sankcích nějak zastavila, mohli bychom také zkoumat národní přístup.“
Seznam běloruských úředníků, na které se budou vztahovat sankce EU, se v současné době sestavuje na základě jejich role ve volbách a následných zásazích proti demonstrantům. Analytik Českého rozhlasu Filip Nerad říká, že by mohly vstoupit v účinnost za dva týdny.
„Pokud všechno proběhne hladce a tento týden bude velvyslancům EU doručen první návrh seznamu sankcí, mohl by být tento proces dokončen do konce srpna, kdy v Berlíně proběhne neformální setkání ministrů zahraničních věcí EU, kteří by tento seznam mohli schválit. Všechno je nyní v rukou diplomacie EU a ministrů zahraničních věcí členských států.“