Na setkání s ministrem práce a sociálních věcí minulý týden se litevská prezidentka Dalia Grybauskaitė zaměřila na záměrné zpoždění restrukturalizace dětských domovů v zemi. Podle paní Grybauskaitė stát namísto snížení počtu dětských domovů i nadále financuje byrokracii.
"Již deset let má ministerstvo práce a sociálních věcí na starosti restrukturalizaci péče o děti, ale stále nejsou vidět žádné výsledky - krom nesmyslných diskuzí pracovních skupin. Dětské domovy jsou pozůstatkem sovětské éry, a jejich manažeři mají velký zájem na zajištění toho, aby nadále existovaly. Děti se staly rukojmími byrokracie a její touhy po příslušných fondech," řekla prezidentka.
Podle prezidentky musí stát umožnit dětem život v rodinném prostředí místo aby děti mohly žít v rodinném prostředí, místo podpory neefektivního systému.
Vize do budoucna – země bez sirotčinců
Litevské nevládní organizace dlouhodobě kritizují nečinnost státu v oblasti reformy péče o děti a nedostatek odezvy na porušování dětských práv, ke kterému každý den dochází za zdmi uzavřených institucí.
Humanr Rights Monitoring Institute a 10 dalších litevských nevládních organizací za dětská práva vytvořili v roce 2013 koalici ve snaze prolomit bezvýchodnou situaci v oblasti reformy péče o děti. Nevládní organizace zahájily kampaň s názvem "Země bez sirotčinců," v rámci které sbíraly podpisy pod petici "Na využívání strukturálních fondů Evropské unie pro reformu péče o děti a pro investice do rodin a dětí."
33.5 millionů eur ročně na podporu vadného systému
V době psaní tohoto textu, je v téměř 100 institucí ústavní péče v Litvě ubytovaných téměř 4000 dětí, což stojí stát nejméně 33.5 milionů eur ročně. Stát platí kolem 1800 eur měsíčně za dítě v ústavu - zatímco platí ubohých 300 eur měsíčně na děti, kteréjsou vychovávány v sociální rodině a jen 150 eur na děti umístěné v rodině. Rodiny, které děti adoptují, nedostávají vůbec žádnou podporu.