Podle studie Sdružení na obranu lidských práv v Rumunsku - Helsinského výboru (APADOR-CH), se vyšetřovací vazba používá v Rumunsku příliš často, přestože právní úprava stanovuje méně nákladné alternativy. Sedmdesát procent právníků uvedlo, že se setkali s případy právně nepodložené vazby.
Zpráva z let 2014-2015 byla zpracována v rámci projektu financovaného z Evropské unie, kdy byla aplikován společný výzkum v 10 členských státech EÚ, a byla získána výzkumná data monitorováním řízení o vyšetřovací vazbě, analýzou spisů, jakož i dotazováním obhájců, soudců a státních zástupců.
APADOR-CH identifikoval řadu problematických otázek, jako je:
1. Proces rozhodování: Přes rozsáhlá práva na obhajobu stanovená zákonem, v praxi zůstává požívání těchto práv omezené. Právníci jsou často informováni o případu krátce před slyšením, a mají jen 30 minut ke studiu spisu.
Dokonce ani soudci někdy nemají dostatek času na čtení souboru, a proto se příliš spoléhají na argumenty zástupců. Zatímco státní zástupce zřídka poskytuje důkaz ve prospěch zadrženého, právníci nejsou schopni doložit své argumenty proti zadržení.
2. Obsah rozhodnutí: Mnoha vnitrostátním soudům se nepodaří dostatečně zdůvodnit vyšetřovací vazbu. Výzkum prokázal, že nejčastějším důvodem pro zadržení je, že obviněný představuje potenciální nebezpečí pro veřejnost, následované možným rizikem opakování trestného činu a rizikem útěku žalovaného.
Přesto vědci zjistili, že ve skutečnosti je závažnost trestného činu obvykle skutečným důvodem pro nařizování vyšetřovací vazby, i když je v rozporu s evropskými standardy v oblasti lidských práv. Sedmdesát procent právníků řeklo, že se setkali s nařízením vyšetřovací vazby z nezákonných důvodů.
"Opravdu záleží na tom, kdo je žalobce, zná spis lépe než kdokoli jiný, takže mám tendenci dávat za pravdu jemu. Obecně platí, že advokát neanalyzuje ani nepředkládá důkazy. V případě, že státní zástupce je dobře připraven a právník [obhajoby] špatně připraven, nemáte moc co zvážovat, a žalovaná strana je jasně znevýhodněna systémem." - Rumunský soudce v rozhovoru pro studii.
3. Použití alternativ k zadržení: bez ohledu na různé alternativy k zadržení, které jsou k dispozici podle zákona, včetně domácího vězení, soudního dohledu a kauce, jsou jen zřídka používány. Soudci se zdráhají vzít v úvahu alternativy k zadržení bez odnětí svobody, protože je považují za méně účinné.
V drtivé většině případů prověřovaných při výzkumu nebyly alternativy k vyšetřovací vazbě ani zvažovány.
4. Přezkum vyšetřovací vazby: I když ve všech případech bylo rozhodnutí o vyšetřovací vazbě přezkoumáno v souladu s právními předpisy, původní rozhodnutí o zadržení bylo obecně přijato, často na základě stejných důvodů jako v předchozím rozhodnutí, a alternativy nebyly nařízenoy nikdy. V pozorovaných a hodnocených případech, nebyly předložené žádné nové důkazy ve stadiu přezkoumání.
Celá zpráva je k dispozici zde.