Čtvrté pravidelné hodnocení Irska v rámci Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech (ICCPR), uzavírala v úterý 15. července v Ženevě silná slova z úst předsedy Výboru pro lidská práva OSN, Sira Nigela Rodleye, který vyzval Irsko, aby řešilo své soustavně selhávající prošetřování porušování celé řady práv, a neschopnost učinit z hledání pravdy a zjišťování odpovědnosti, výchozí bod při odškodnění poskytovaného obětem porušování lidských práv.
Irská rada občanských svobod (ICCL) přijela do Ženevy se třicetičlennou občansko-společenskou delegací, aby ještě před slyšením informovali členy Výboru o řadě problematických oblastí, včetně:
- nutnosti, aby stát uznal kočovná etnika jako menšinu
- odškodnění pro ženy, které v porodnicích byly vystaveny barbarskému praktikování symfyzeotomie
- obětí Magdalenských prádelen
- neustávající dominanci církví ve školství
- diskriminace vůči mentálně postiženým
- reprodukční práva žen v extrémně restriktivním irském právním prostředí
V průběhu dvou dnů jednání mezi členy výboru OSN pro lidská práva a irských vládních úředníků se velmi diskutovalo o "podpoře role monitorovacích subjektů [jako je Výbor OSN pro lidská práva] jako základního kamene irské zahraniční politiky." To lze očekávat, vzhledem k prestižnímu postavení Irska v Radě OSN pro lidská práva. Když však došlo na plnění smluvních závazků doma a přestože zde mnohokrát padl argument, že příslušné právní předpisy "jsou ve schvalovacím procesu" nebo okaz na obecný vývoj prováděcích plánů, strategických hodnocení nebo pracovních skupin, mohla se irská vláda pochlubit jen velmi malým počtem konkrétních reforem.
A zatímco členové Výboru nadále marně žádali od vládní delegace odpovědi, proč Irsko, které samo sebe vnímá jako ochránce a propagátora lidských práv v zahraničí, nemůže vyvinout strategii, aby své zákony o interrupcích uvedli v soulad s Úmluvou, nebo proč i nadále upírají ženám, které přežili symfyzeotomii nezávislý, transparentní a efektivní proces ke zjištění pravdy, hodiny, čas rychle ubíhal a téma debaty se tak odvrátilo od irské problematiky.
Zástupci ICCL a dalších nevládních organizací proto upřímně přívítali otevřená prohlášení Sira Nigela Rodleye v závěru slyšení. Ve své shrnovací řeči uvedl:
"Magdalénské prádelny, ústavy pro matku a dítě, zneužívání dětí, symfyzeotomie - je to velmi slušná sbírka, která svým rozsahem existence překonává dobu, po kterou bychom si uměli představit, že by ji mohl kterýkoliv smluvní stát tolerovat. A myslím, že se nemohu ubránit zjištění, že není oddělená od institucionálního systému víry, který převládá ve vládní straně."
K regresivnímu vývoji zákonů, týkajících se ženských reprodukčních práv dále řekl:
"Uznání primárního práva ženy na její život existujícího jedince musí převážit nad právem nenarozeného dítěte, a nemohu začít chápat, v jakém systému víry by byla dána priorita druhému před prvním. Je dobré vidět, že se to v roce 2013 konečně vyjasnilo a je mi líto, že objasnění se nevztahuje na zdraví ženy."
V návaznosti na ženevské vyhodnocení vydá Výbor v příštím týdnu pro Irsko řadu doporučení. Ministryně spravedlnosti Frances Fitzgeraldová a její kolegové z kabinetu mají dvě možnosti: pokračovat ve vyjetých kolejích a připravit se na opakovaný průběh dalšího hodnocení Irska před Výborem za čtyři roky; nebo aplikovat skutečné politické vedení na splnění doporučení Výboru. Díky obnovenému kabinetu současnému členství Irska v prestižní Radě OSN pro lidská práva, máme naději, že se Irsko tentokráte vydá touto [druhou] cestou. Závazek k plné parlamentní diskusi o nadcházejících doporučení Výboru pro lidská práva by byl jasným signálem, že je vláda skutečně odhodlaná změnit svůj přístup.