Tech & Rights

Lidé s postižením postrádají v Polsku odpovídající právní ochranu

Polák, který obviňuje svého terapeuta ze znásilnění, podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP), pro nápravu poté, co polské soudy nepovažovaly jeho svědectví za spolehlivé.

by Małgorzata Szuleka
Image: Casey Muir-Taylor - Flickr/CC content

ESLP bude muset posoudit, mimo jiné, zda polský zákon nabízí lidem s mentálním postižením nezbytná opatření, aby jim byla umožněna volná a efektivní účast na soudních řízeních.

Příběh M.P.

M.P. trpí mentálním postižením a je podporován mimo jiné, psychology. Jednoho dne po návratu z terapie poznamenala jeho matka, že měl na těle krev a jeho chování bylo plné strachu a úzkosti.

Rodina zahájila trestní řízení u vnitrostátních soudů, ale řízení nakonec skončilo pro terapeuta osvobozujícím rozsudkem. Hlavním důvodem tohoto rozhodnutí byla skutečnost, že soudy neshledaly svědectví oběti spolehlivým kvůli stavu jeho duševního zdraví.

Ve své stížnosti k soudu pro lidská práva M.P. tvrdil, že došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces, a byl obětí diskriminace ze strany vnitrostátního systému soudnictví.

Žádné právní záruky

Polské zákony stále nestanovují opatření, která by brala v úvahu zvláštní potřeby osob s mentálním postižením. Polská nařízení v době soudního rozhodnutí v případu M.P. neposkytla účinná ustanovení v trestním řízení pro osoby s mentálním postižením.

I když v posledních letech byly v polském právu některé pozitivní změny, tyto změny představují jen špičku ledovce toho, co je třeba udělat, protože pozitivní vývoj nesplňují mezinárodní standardy pro ochranu práv a zájmů obětí.

Zlepšení zahrnují, mimo jiné, některá nová ustanovení vložena do trestního zákoníku týkající se zdravotně postižených obětí sexuálních zločinů a možnost jmenování důvěryhodné osoby, která by mohla doprovázet oběť v průběhu přípravného řízení.

Přesto neexistují žádné předpisy, které omezují počet vyšetření obětí, i když taková vyšetření jsou velmi stresující pro osoby s mentálním postižením.

"Lidem s mentálním postižením by měly být poskytnuty další právní záruky, jako jsou například povinné konzultace s odborným psychologem o otázkách, které jim budou položeny v průběhu výslechu," řekl Marcin Szwed, právník strategických sporů Helsinské nadace pro lidská práva.

Názor amicus curiae

Helsinská nadace pro lidská práva připravila stanovisko amicus curiae v případu M.P. Zaměřuje se především na právní analýzu polských a mezinárodních norem týkajících se rovného přístupu lidí s mentálním postižením do systému trestního soudnictví, a to jak obětí, tak svědků.

Tito lidé jsou obzvlášť citliví na porušení, jako je to, že se jim nedostává správné jednání, nebo dokonce jsou zcela opomíjeni při vyšetřování a jiných právních postupech. Kromě nedostatku prostředků v trestním řízení, nejsou žádná ustanovení pro osoby s mentálním postižením ani občanském a správním řízení.

Situace v jiných zemích

Pozitivní příklady dodržování práv obětí a svědků se zdravotním postižením mohou být viděny mimo jiné v německých, britských a australských zákonech. Například z německých pokynů pro trestní a správní řízení vyplývá, že osoby s mentálním postižením jsou vyšetřovány v přítomnosti osoby, které důvěřují, která je schopna zprostředkovat komunikaci mezi osobou se zdravotním postižením a vyšetřujícím.

"V Austrálii mají soudní úředníci přístup k velmi specifickým pokynům a příručkám o tom, jak se mají chovat ve vztahu k osobám se zdravotním postižením, stejně jako jak upravit rozložení soudu a jak přizpůsobit soudní řízení konkrétním potřebám osoby s mentálním postižení," řekl Michał Kopczyński, právník HFHR.

Mimo amicus curiae, Helsinská nadace pro lidská práva také vyzvala ministra spravedlnosti, aby zavedl změny polských řízení s cílem poskytnout odpovídající ustanovení a ochranná opatření pro osoby s mentálním postižením.

Celá stížnost M.P. k soudu pro lidská práva je k dispozici zde.