Miminko Denitsy Panayotove začalo plakat, když byla v sprnu 2014 v nákupním centru v Sofii. Začala kojit, ale krátce poté k ní přistoupil strážce centra a požádal ji, aby přestala.

"Moje dítě plakalo protože bylo unavené a mělo hlad. Moje přirozená reakce byla nakojit jej, aby se uklidnilo a cítilo lépe. Nikdy by mě nenapadlo, že to bude vnímáno jako nepříjemnost," řekla Panayotova.

Hned jak byla požádána, aby přestala kojit, podala panayotova písemnou stížnost managementu centra. Šéf bezpečnosti ji však řekl, že kojení není v centru dovoleno, protože pohled na tuto činnost by mohl rozrušit ostatní zákazníky.

Panayotova nikdy nedostala písemnou odpověď na svou stížnost. Uvedla, že považuje tuto situaci za velmi ponižující, protože se jen snažila postarat o své dítě.

'Oběťi jsou jen ženy'

Bulharský helsinský výbor bude zastupovat Panayotovu v žalobě proti centru a konkrétnímu obchodu, kde došlo k incidentu.

Z právního hlediska je případ příkladem diskriminace na základě pohlaví ve smyslu zákona o ochraně před diskriminací. Kojení na veřejnosti by mělo být považováno za přirozené chování matky, když je její dítě v nouzi.

"Omezení tohoto práva je akt přímé diskriminace na základě pohlaví, protože oběti jsou jen ženy," řekla Adela Kachaunova, právnička Monitorovacího a výzkumného programu BHC. "Bránění kojení na veřejnosti porušuje článek 32, odstavec 1 Ústavy Bulharské republiky, zaručující nevměšování se do soukromí občanů a ochranu jejich cti, důstojnosti a pověsti."

Advokátka Daniela Fartunova uvedla, že mezinárodní soudy jsou z velké části za právo žen kojit své děti kdykoli a kdekoli chtějí.

Právo každého na soukromý a rodinný život je zaručeno článkem 8 Evropské úmluvy o lidských právech," uvedla.