Europoslanci naléhají na Komisi, aby neprodleně předložila alternativy k programu Safe Harbor ("bezpečný přístav"), v návaznosti na rozhodnutí Evropského soudního dvora. Mají současně obavy o legislativu v oblastí sledování v mnoha evropských zemích.
Claude Moraes, předseda výboru občanských svobod a zpravodaj pro hromadné sledování uvedl:
"Šetření Evropského parlamentu odhalení Edwarda Snowdena o elektronickém masovém sledování bylo doposud nejkomplexnější ukončené vyšetřování. Nejenže zpráva vyzývá k okamžitému ukončení nevybíravých praktik pro hromadné sledování ze strany zpravodajských služeb a to jak v EU, tak v USA, stanovila také ale plán pro další kroky v této oblasti. V návaznosti na toto šetření vyvstala široká shoda, že se stala chyba ve způsobu, jakým pracovaly zpravodajské služby a další subjekty. Je třeba pracovat na tom, aby byla i nadále zajištěna ochrana občanských svobod i na internetu. "
Rezoluce rekapituluje činy (nebo jejich nedostatek) Evropské komise a dalších orgánů EU a členských států, při plnění doporučení uvedených evropským parlamentem v usnesení z 12. března 2014, o elektronickém hromadném sledování občanů EU.
"Bezpečnější" Safe Harbor
Poslanci vítají rozsudek Evropského soudu ze 6. října v případu Maxre Schremse, který zrušil platnost rozhodnutí Komise, které tvrdí, že program Safe Harbor poskytuje dostatečnou ochranu údajů občanům EU, při přenosech do USA, a ospravedlňovalo tak dlouhotrvající parlamentní obavy o této dohodě. Komise musí neprodleně přijmout nezbytná opatření "k zajištění účinné úrovně ochrany" rovnocenné s evropskou ochranou.
Protestují, že evropský parlament neobdržel žádnou formální zpětnou vazbu ze strany Komise, pokud jde o provádění 13 doporučení, za bezpečnější program Safe Harbor, a zdůraznili, že "je nyní naléhavě nutné, aby Komise poskytla podrobnou aktuální informaci o dosavadních jednáních a dopadech rozsudku na další jednání. "
Vyzvali zároveň Komisi, aby "okamžitě" zvážila alternativy k programu Safe Harbor a o "dopadu rozsudku" na všechny další nástroje využívané při předávání osobních údajů do USA, a podala o tom zprávu do konce roku 2015.
Čas jednat, nebo čelit následkům
Europoslanci považují reakci Komise na usnesení evropského parlamentu z roku 2014 "prozatím velmi nedostačující" vzhledem k rozsahu odhaleného hromadného sledování. "Základní práva občanů EU jsou i nadále v nebezpečí" a "příliš málo bylo vykonáno pro zajištění jejich plné ochrany," říkají poslanci.
Vyzývají Komisi, "aby jednala na výzvy usnesení nejpozději do prosince 2015," a vyhrazují si "právo podat žalobu pro nečinnost nebo zařadit některé rozpočtové zdroje pro Komisi do rezerv, dokud řádně vyřešena všechna doporučení. "
Obavy v několika členských zemích
Europoslanci jsou znepokojeni "některými z nových právních předpisů v některých členských státech, které rozšiřují sledovací pravomoci zpravodajských orgánů" ve Francii, Velké Británii a Nizozemí. Obavy panují také z odhalení hromadného sledování telekomunikací a internetového provozu v rámci EU ze strany německé zahraniční rozvědky BND ve spolupráci s Agenturou pro národní bezpečnost USA (NSA).
Na americké straně výbor vítá nedávné legislativní a soudní rozhodnutí omezit masové sledování ze strany NSA, jako je přijetí amerického zákona o svobodě (USA FREEDOM Act) a rozsudku odvolacího soudu ve věci programu telefonních záznamů pro NSA. Lituje však, že "tato rozhodnutí se zaměřují především na americké občany, zatímco situace občanů EU zůstává stejná."
Ochrana informátorů - "whistleblowerů"
Europoslanci litují, že Komise nereagovala na parlamentní žádost o provedení studie o komplexní "Evropského programu ochrany informátorů ("whistleblowerů)", a vyzývají ji, aby k tomu předložila své sdělení nejpozději do konce roku 2016.
Usnesení rovněž vyzývá k přijetí evropské strategie pro větší nezávislost informačních technologií ke zvýšení bezpečnosti elektronického a online soukromí v EU, a zdůrazňuje, že je třeba zajistit smysluplný demokratický dohled nad zpravodajskými činnostmi a obnovit důvěru ve vztazích se Spojenými státy.