Tech & Rights

Názor není nutno prokazovat

Letos na podzim si budeme zase volit místní zastupitele. Je to vždy období nárůstu politických debat, do kterých se s oblibou zapojují místní i národní média. Je to také období pomluv a žalob na ochranu osobních zájmů.

by Polish Helsinki Foundation for Human Rights

Počas volební kampaně na post starosty v Amöneburg v květnu 2005, pan Ulrich Brosa rozdával letáky, ve kterých vyzýval lidi, aby nevolili F.G., hlavního kandidáta na post, který v tom čase zároveň zastával post v místní radě. Letáky poukazovaly na fakt, že F.G. zůstává v úzkém vztahu s neo-nacistickým hnutím a zastupuje jejich aktivity. Také poukázal na odpověď F.G. v článku, který napsal pan Brosa, kde F.G. odmítl spojení své osoby s jakoukoliv krajně-pravicovou skupinou.

Na základě žaloby F.G. proti panu Brosovi, zakázal místní soud další distribuci letáků a jakékoliv jiné formy informací o tom, že je podporovatelem neo-nacistické skupiny. V srpnu 2005 soud rozhodl, že pan Brosa skutečně narušil osobní zájmy F.G.. Navíc pan Brosa neposkytl dostatek důkazů k tomu, aby prokázal svá tvrzení. Z toho důvodu mu bylo v této věci odepřeno upltnění jeho práva na svobodu projevu.

Pan Brosa se poté obrátil na Evropský soud pro lidská práva, se stížností na porušení článku 10 Úmluvy (svoboda projevu), ke kterému došlo, když mu bylo zakázáno publikovat a distribuovat informace o jednom z kandidátů v komunálních volbách (F.G.) v průběhu volební kampaně.

ESLP aplikoval třístupňový test proporcionality a dospěl k závěru, že zákaz šíření informací o F.G. je skutečně porušením svobody projevu. Soud však souhlasil s tím, že účel porušení svobody projevu - ochrana reputace kandidáta - byl oprávněný.

Pokud jde o otázku, zda bylo nutné omezit svobodu projevu v demokratickém státě, jako je Německo, měli soudci za to, že pan Brosa rozdáváním svých letáků přispěl k veřejné diskusi o politické orientaci dotčené osoby. Kromě toho, letáky se zabývaly osobou, která zastávala veřejný úřad, a to jak ve funkci radního i jako kandidáta v komunálních volbách. Tito lidé mohou podle ESLP čelit většímu množství kritiky než ostatní, což by mohlo zahrnovat i letáky zaměřené na informování občanů Amöneburgu o vedoucím kandidátovi, které byly rozdávány v průběhu kampaně.

Soud nesouhlasil s německými soudci v otázce, zda letáky pana Brosy prezentovaly skutečnosti nebo názory. Neo-nacistické organizace, která byla zmíněná v letácích, je pod neustálou kontrolou ze strany německé policie, kvůli svým aktivitám, i kvůli tomu, že kolem ní probíhá neustálá veřejná debata. Termín "neo-nacistická" použitý autorem je dostatečně široký a je možné jej chápat odlišně, dle osobních zkušeností příjemců. Je to vyjádření názoru, které by nikdy nemělo být nutno prokazovat před soudem. Německé soudy něměly právo požadovat, aby pan Brosa poskytl důkaz pro svá tvrzení. Soud použil podobnou argumentaci pro tvrzení, že politik "chrání" členy organizace, jak bylo tvrzeno v letácích. Toto by mělo být rovněž kvalifikováno jako názor, který je založen na faktech - konkrétně na dopise, který napsal F.G. jako odpověď na článek pana Brosy.

Soud souhlasil, že předvolební diskuse vyžadují zvláštní ochranu, stejně jako hlasy pronesené během nich. Německé soudy, které daly přednost ochraně pověsti F.G., tak učinily v rozporu s článkem 10 Úmluvy.