Democracy & Justice

Slovinsko: nová vláda má spadeno na nevládky a média

V prvním měsíci třetí vlády vedené SDS a Janezem Janšou převzal Úřad pro komunikaci vlády ústřední roli při oslovování obvyklých podezřelých vládnoucí strany: nevládních organizací, médií a novinářů.

by Brankica Petković
Předseda vlády Janša, jak je zobrazen na titulní stránce týdeníku Mladina. (© Mladina)

„Nová vlna potlačování nevládních organizací začala“ a „Odebírání peněz nevládním organizacím pod rouškou boje proti koronaviru“ jsou tituly dvou posledních článků ve slovinských denících Delo a Dnevnik. Alarmující tón odráží nedávný pokus vládního orgánu zastavit financování projektů realizovaných slovinskými nevládními organizacemi. Tyto projekty již byly schváleny a jejich cílem je zvýšit povědomí o situaci zranitelných skupin, včetně uprchlíků, migrujících pracovníků a obětí obchodování s lidmi. Podporují také mediální gramotnost a jejich cílem je bojovat proti dezinformacím. Články navíc spojují situaci s agendou vládnoucí pravicové strany SDS a rétorikou stranických úředníků a sdělovacích prostředků, které systematicky zobrazují nevládní organizace jako parazitární levice, pro které je třeba omezit zdroje z veřejného financování.

Je jasné, kdo bude cílem útoků nové vlády

Ve Slovinsku se dne 13. března 2020 ujala moci nová vláda vedená premiérem Janezem Janšou a ovládaná jeho pravicovou stranou SDS, jen den poté, co byla v zemi oficiálně vyhlášena epidemie koronaviru. Po rezignaci bývalého předsedy vlády Marjana Šarce nahradila středo-levicovou vládu. Toto je Janšovo třetí funkční období předsedy vlády. Politická agenda prováděná v letech, kdy byla strana u moci, ale také v době, kdy byla v opozici, položila základy pro to, kdo bude tentokrát terčem její potlačující politiky a pomlouvačné rétoriky.

V prvním měsíci vlády Janšy se Úřad pro komunikaci vlády ujal ústřední úlohy při zaměřování se na nevládní organizace, média a novináře. K útokům na své cíle používá Janša i svůj twitterový účet.

Vláda se snaží získat granty od nevládních organizací zpět, s tím, že tyto peníze potřebuje k boji proti Covid-19

Spouštěčem těchto útoků bylo 107 000 EUR, které během předchozího vládního funkčního období poskytl Úřad pro komunikaci vlády 15 nevládním organizacím na 16 projektů s rozpočty v rozmezí 5 000 až 9 000 EUR. Mezi tyto projekty patří projekt zaměřený na informování studentů středních škol o mnohostranných aspektech migrace a na podporu solidarity, mezi které patřily workshopy, na nichž vystoupili mladí migranti, uprchlíci a žadatelé o azyl. Projekt, který má rozpočet 7 000 EUR, je pokračováním předchozích podobných akcí Mírového institutu, nevládního výzkumného ústavu, který byl často terčem stíhacích kampaní ze strany médií spřátelených s SDS a úředníků strany a příznivců. Smlouvy o financování projektů již byly podepsány, ale nový ředitel vládního úřadu zaslal všem příjemcům dodatek, který smlouvy ukončuje. Úřad vlády se to pokusil vysvětlit tím, že tvrdil, že během pandemie koronaviru jsou tyto peníze potřebné pro jiné účely, zatímco projektové aktivity nevládních organizací nemohou být kvůli opatřením stejně realizovány. Několik nevládních organizací proti tomuto opatření veřejně protestovalo, zatímco zastřešující organizace nevládních organizací CNVOS doporučila svým členům, aby dodatek nepodepsali. Předseda vlády použil své účty na sociálních médiích k označení nevládních organizací za „partnery“ levicových stran a prohlásil, že se obohacují na úkor těžce pracujících daňových poplatníků. Na titulní straně týdeníku ovládaného vládnoucí stranou byly obrázky čtyř mužů, včetně zástupců nevládních organizací, s titulkem „Chtějí peníze pro sebe, ne pro boj proti Covid-19.“

Zastřešující NNO organizace vrací útok

CNVOS čelila manipulativní prezentaci údajů o veřejném financování nevládních organizací zástupci SDS a médií přidružených ke straně a pravidelně aktualizovala ověřená data na svých webových stránkách. Pozvedla svůj hlas, když během volební kampaně v roce 2018 hrozil úředník SDS, že jakmile strana získá moc, omezí veřejné financování nevládním organizacím.

Na rozdíl od jiných zastřešujících organizací zastupujících různá odvětví ve Slovinsku, nová vláda nepozvala CNVOS k účasti na konzultacích o právních předpisech zavádějících podpůrné režimy pro zaměstnavatele a zaměstnance a další části populace, aby se vypořádala s důsledky pandemie. CNVOS se však podařilo přiblížit názory nevládních organizací a ovlivnit řešení prostřednictvím svých členských organizací, které se přímo zabývají bojem proti pandemii.

Vláda chce omezit financování pod záminkou odklonění finančních prostředků na boj proti pandemii

Není jasné, co se stane se státním financováním jiných nevládních projektů a do jaké míry bude SDS pokračovat ve snižování financování, které započalo během volební kampaně v roce 2018. Státní výdaje jsou nyní omezené a diskutuje se o změnách státního rozpočtu na rok 2020. Konkrétním cílem by bylo odložit nebo zrušit financování, které nepomáhá v boji proti pandemii koronaviru. Ačkoli tyto škrty mohou být v některých případech rozumné, je to také užitečná zástěrka pro omezování financování nevládních organizací, které jsou považovány za odpůrce programu vládnoucí strany.

Příkladem toho může být podpora státu snižující státní podporu a nevládní organizace s názvem PIC poskytující právní pomoc žadatelům o azyl. Vláda by měla poskytnout spolufinancování již přiděleným fondům za tímto účelem z Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) Evropské unie. Dne 1. dubna vypršela platnost smlouvy mezi Ministerstvem vnitra a PIC a postup pro prodloužení smlouvy nebo výběr nového poskytovatele nebyl dosud zahájen. Vláda dále zastavila řízení o podávání žádostí o azyl jako součást opatření zavedených zákonem s cílem vyrovnat se s šířením koronaviru.

Toxické prostředí pro novináře

Začátkem dubna odpověděl Úřad pro komunikaci vlády na zprávy Platformy Rady Evropy o ochraně žurnalistiky a bezpečnosti novinářů. Varování zveřejněné platformou upozorňuje na to, že premiér Janša využíval sociální média k obvinění slovinského veřejnoprávního vysílače Radiotelevizija Slovenija z šíření lží o vládě a zveřejnění zahalené hrozby ohledně jejího financování. V březnu Janša na Twitteru řekl: „Nerozšiřujte lži, televizní zpravodajský program TV Slovinsko. Platíme za to, abyste nás v těchto dobách informovali, ne abyste zaváděli veřejnost.“ To byla Janšaova reakce poté, co TV Slovinsko odvysílala rozhovor s odborářem, který kritizoval vládní rozhodnutí zvýšit platy ministrů a státních tajemníků.

Nejedná se o izolované prohlášení předsedy vlády. RTV Slovenija byla terčem hanlivých nároků Janše a dalších úředníků SDS, kteří byli stále v opozici, včetně výzvy občanům, aby přestali platit licenční poplatky. Slovinská asociace novinářů a vedení veřejnoprávního rozhlasového a televizního vysílání reagovaly veřejně na prohlášení předsedy vlády, které ji označilo jako hrozbu pro svobodu a nezávislost veřejných médií. Nedávno nová vláda dne 16. dubna nahradila zástupce vlády v dozorčí radě veřejnoprávního vysílání.

V odpovědi předložené stálým zastoupením Slovinska platformě Rady Evropy a připravené Úřadem vlády pro komunikaci se argumentuje tím, že pozornost Rady Evropy by měla být upozorněna na širší kontext mediální situace ve Slovinsku, včetně historických faktů ve vývoji mediálního trhu. Říká se, že „většina hlavních médií ve Slovinsku má svůj původ v bývalém komunistickém režimu a dokonce na konci 90. let zastávali funkce šéfredaktorů bývalí členové neslavné bezpečnostní služby UDBA.“ Odpověď však nezmiňuje mediální skupinu zřízenou zástupci SDS v roce 2015. Tato mediální skupina byla finančně podporována maďarskými obchodníky spojenými s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Několik národních televizních, tiskových a online prodejen a více než tucet místních a regionálních online mediálních prodejen ve skupině slouží jako náústek pro propagandu SDS, dezinformace a nenávistné kampaně, zejména online, založené na islamofobii a antisemitismu, ale také zaměřené na obhájce lidských práv, kritické novináře a veřejnoprávní média. Tyto kampaně zahrnují použití soukromých údajů a rodinných záležitostí k zastrašování cílů.

Současný ministr vnitra byl před jmenováním ředitelem mediální skupiny a současný ředitel Úřadu pro komunikaci vlády byl dříve šéfredaktorem televizního kanálu a online mediálního výstupu, který je součástí mediální skupiny podporované SDS.

Zastrašování a vyhrůžky novinářům

Novináři, kteří odhalili kontroverzní model vlastnictví a financování mediální skupiny přidružené k SDS, byli vystaveni obtěžování a hrozbám, zatímco jednání o nové vládní koalici pod vedením SDS pokračovala. Novinář, který vládě požádal vládu o poskytnutí informací, aby získal informace o fungování a struktuře nově založeného krizového ředitelství odpovědného za boj proti Covid-19, neobdržel standardní odpověď, ale místo toho byl napaden hanlivými výroky zveřejněnými na oficiálním účtu na sociálních médiích tohoto orgánu. Následovala očerňující kampaň v médiích přidružených k SDS a anonymní hrozba smrti tomuto novináři. Mezinárodní tiskový institut varoval, že „slovinští novináři pracují ve stále více toxické atmosféře“, a vyzval novou vládu, aby zajistila právo novinářů pracovat beze strachu v době krize. Sedm mezinárodních organizací pro svobodu sdělovacích prostředků společně zaslalo podobné odvolání. Když národní tisková agentura STA zveřejnila zprávu o dopisu mezinárodních organizací pro svobodu sdělovacích prostředků, předseda vlády Janša obvinil STA z toho, že slouží jako „ventilátor pro falešné zprávy“.

Původ ohrožení politické nezávislosti médií

Mediální systém ve Slovinsku má mnoho nedostatků a postrádá odpovídající mediální politiku a regulační rámec, aby ochránil veřejný zájem v médiích a poskytoval příznivé prostředí pro profesionální žurnalistiku a pluralitu médií. Monitorování mediálního plurality médií (MPM) Centra pro pluralitu médií a svobodu sdělovacích prostředků v Evropském univerzitním institutu staví Slovinsko spolu s mnoha dalšími členskými státy EU do kategorie zemí se středním rizikem ohrožení plurality médií ve většině zemí. Politická nezávislost sdělovacích prostředků je doménou, kde bylo ve zprávách o pluralitě sdělovacích prostředků ve Slovinsku v letech 2015 a 2017 zjištěno vysoké riziko. Podle hodnocení MPM je to výsledek tří hlavních problémů. Zaprvé, členové dvou řídících orgánů veřejnoprávního vysílání RTV Slovinsko jsou většinou jmenováni parlamentem nebo vládou (což bylo zavedeno Janšovou vládou v roce 2005). Zadruhé, hlavní tisková agentura, STA, je ve vlastnictví státu, a zatřetí, v zemi je mediální skupina, včetně televizních, online a tiskových médií, která je úzce spojena s největší politickou stranou v zemi, konkrétně s SDS.

Sdružení mediálního průmyslu, sdružení a unie novinářů a nezávislých odborníků ve Slovinsku kritizovaly předchozí vlády za to, že nezaváděly změny politiky s cílem zachovat profesionální žurnalistiku a chránit pluralitu médií.