Po roce práce na kontroverzním maďarském církevním zákoně, vydalo ministerstvo spravedlnosti jeho úpravy.
Jak je známo, Evropský soud pro lidská práva uvedl ve svém rozsudku, že církevní právo je protiprávní, a proto by měl maďarský stát platit miliardy forintů za odškodnění stěžovatelů.
Podle nových úprav, církevní zákon:
- Bude i nadále selhávat v zajištění rovných práv pro všechny na svobodu svědomí a náboženského vyznání, rovnost práv, neutrality státu a rozdělení církve a státu. Úprava by vedla k rozvoji tří druhů statusů církví, které jsou vymezeny různými pravomocemi, což přinese otázku, se kterou církví bude spolupracovat stát při správě veřejných záležitostí - tedy, které církve obdrží veřejnou podporu, a do jaké míry - bude i nadále záviset na politickém rozhodnutí vlády a parlamentu.
- Nenapraví újmy, které utrpěly církve zanedbaním jejich uznávaného právního postavení maďarským státem kvůli církevnímu zákonu. Zatímco v současné době uznávané církve jsou automaticky zařazeny do kategorie nejvyšší hodnosti a mají největší výsady, církve zbavené svých práv, by byly schopny získat status odpovídající míře jejich přijetí a zakotvení.
- Bude ještě méně kompatibilní s maďarskou ústavní tradicí. V ohledu na systém zavedený v roce 1990, který respektuje rovnost svobody svědomí, přísné rozdělení církve a státu a neutralitu státu, nový církevní zákon by obnovil regulaci církví zavedenou v 19. století a udržoval by prostřednictvím státu socialistický režim.
- Nesplňoval požadavky maďarských a evropských zásad lidských práv a nebude osvobodit maďarského státu ze své odpovědnosti. Přestože se maďarská vláda oficiálně byl nucen změnit církevního práva v důsledku rozsudku vydaného v loňském roce Evropský soud pro lidská práva odsoudil současnou církevní zákon, bude současný návrh zákona nepomůže vyhnout jakékoli další soudní řízení a více vyčítá přijít.
Proto Maďarská unie občanských svobod vyzývá vládu, aby přijala současnou předlohu návrhu, a ne, že ji předloží Parlamentu, ale vrátí do něj rovnou svobodu svědomí a náboženského vyznání, rovnost práv, rozdělení státu a církve a neutralitu státu. Předloha návrhu předkládána parlamentu by měla bezpodmínečně zaručovat základní práva definovaná v rozhodnutích Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva.
HCLU není sama s těmito obavami, což jasně dokazuje velmi podobný názor formulovaný Fórem pro náboženskou svobodu Evropa (FOREF) k této záležitosti.