Tech & Rights

Maďarský Orbán čelí hlasování Evropského parlamentu: Vše co potřebujete vědět

Evropský parlament bude příští týden poprvé v historii hlasovat o stavu maďarské demokracie. Co to však znamená, co je v sázce a co se pravděpodobně stane? To vám hned vysvětlíme.

by Israel Butler

O čem se vlastně bude hlasovat?

Poslanci se budou muset rozhodnout, zda zahájí řízení, které by nakonec vedlo k sankcím ze strany EU vůči maďarské vládoě. Poslanci budou hlasovat o schválení návrhu usnesení a zprávě ze dne 11. září. Pokud to odhlasují, bude aktivován článek 7 Smlouvy o Evropské unii. Samotný parlament ale nebude hlasovat o sankcionování maďarské vlády - na to nemá pravomoc. Pokud bude odhlasováno a usnesení přijato, situace v Maďarsku by se formálně dostala do agendy Rady EU. V Radě se scházejí ministři z každé země EU. Pokud bude Maďarsko zařazeno do jejich programu, vlády budou muset projednat situaci a nakonec se rozhodnout, zda se také shodují na tom, že v Maďarsku existuje vážný problém.

Jaké jsou obavy Evropského parlamentu ohledně Maďarska?

Toto bude šesté usnesení Evropského parlamentu o Maďarsku od okamžiku, kdy premiér Orban v roce 2010 vedl svou stranu Fidesz k moci. Toto číslo je velmi vysoké. Tradičně jsou problémy v oblasti lidských práv natolik závažné, že přitahují pozornost Evropského parlamentu, existovaly pouze v zemích mimo EU, jako je Zimbabwe, Rusko nebo Myanmar. S poslední výjimkou Polska se situace v zemi EU zřídkakdy dostává špatně, aby Evropský parlament cítil potřebu přijmout usnesení.

Znění návrhu usnesení a zpráva, která je k němu přiložena, obsahují řadu vážných obav o vývoji v Maďarsku od roku 2010. Mohou být shrnuty následovně:

  • Vláda kontroluje veřejnou diskusi. Veřejnoprávní vysílací média a soukromá média mají většinou provládní postoje. Soukromé mediální společnosti jsou většinou buď ve vlastnictví přátel vlády, nebo se zdržují kritiky vlády kvůli strachu ze ztráty příjmů, které dostanou od vlády prostřednictvím reklamních smluv nebo ze strachu, že budou pokutováni za porušování velmi nejasně formulovaných předpisů. To znamená, že většina zpráv, které veřejnost získává, je jednostranná ve prospěch vlády. Veřejnost je živena konspiračními teoriemi o spiknutí nevládních organizací a EU, které povzbuzují migraci do Maďarska a alarmujícími příběhy, že žadatelé o azyl se pokoušejí zničit národ, zatímco detaily korupčních skandálů ve vládě probíhají bez pozornosti všech, kromě několika málo zbývajících nezávislých médií.
  • Vláda soudům silně ztížila kontrolu nad vládními pravomocemi. Odvolala většinu starších soudců, naplnila Ústavní soud politickými spojenci, odebrala pravomoc Ústavního soudu kontrolovat, zda jsou nové zákony v souladu s normami občanských svobod a zda mají pravomoc k trestání soudců, k přesunu případů mezi soudci a jmenování a odstranění nejvyšších soudců. Vzhledem k tomu, že většina běžných soudů se stále chová nezávisle, vláda nyní vytvořila nový soud, který se bude zabývat otázkami o volbách, právu na veřejné protesty a korupci.
  • Vláda stanovila volební pravidla takovým způsobem, aby vládní strana Fidesz jen stěží prohrála. Volební hranice byly změněny ve prospěch vládnoucí strany, vláda použila veřejné prostředky na financování veřejných informačních reklam, které nesly zprávy vládní strany o volebních kampaních, a většina nejsledovanějších médií protěžuje vládnoucí stranu.
  • Vláda je hluboce zkorumpovaná. Velké vládní zakázky jsou běžně udělovány vládním spojencům, kteří předražují služby a produkty a vykrádají veřejné peníze, včetně prostředků z EU.
  • Vláda omezila širokou škálu občanských svobod a základních svobod. Patří k nim: pokusy o uzavření Středoevropské univerzity a ukončení činnosti nevládních organizací, čímž brání uprchlíkům získat azyl a odmítání potírání rasismu vůči Romům, muslimům a Židům či domácího násilí.

Jak bylo usnesení vytvořeno a sepsáno?

Evropský parlament vykonává většinu své práce prostřednictvím výborů poslanců Evropského parlamentu. Každá komise se specializuje na jinou záležitost, jako je obchod nebo energie. Komisí odpovědnou za vypracování usnesení a zprávy o Maďarsku je Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (zkráceně LIBE). Výbor jmenuje poslance Evropského parlamentu (známého jako zpravodaj), který má na starosti zkoumání a psaní textu. Poslankyně Evropského parlamentu, která vede v maďarské zprávě, je Judith Sargentini, europoslankyně ze skupiny Zelených. Každá z ostatních politických skupin (z ostatních levicových, centristických a pravicových politických skupin) jmenuje všechny své "stínové" zpravodaje. Většinu práce vykonává zpravodaj, aby se ale ujistil, že zpráva nebude přehlasována ostatními politickými skupinami, bude se zpravodaj pravidelně setkávat se všemi ostatními politickými skupinami a bude se snažit dohodnout na textu, kterým jim vyhovuje. Kvůli tomuto usnesení a zprávě se zpravodaj také setkal s aktivisty za práva, odborníky z univerzit a think tanků, zástupci maďarské vlády a odborníky z jiných mezinárodních organizací, jako jsou Organizace spojených národů a Rada Evropy.

Zpráva byla schválena prostřednictvím výboru LIBE 37 hlasy (19 proti). Čtyři další výbory v Evropském parlamentu také napsaly své vlastní dokumenty o Maďarsku, známé jako "názory", zaměřené na různé otázky, jako je zacházení se ženami, svobodnými sdělovacími prostředky a univerzitami. Tato stanoviska, kde všichni souhlasili s tím, že by měl být zahájen článek 7, byly také přijaty převažující většinou.

Závěry zprávy jsou založeny především na zprávách expertních orgánů pracujících pro mezinárodní organizace. Všechny vlády EU jsou součástí těchto mezinárodních organizací a své svolení umožňují svým odborníkům sledovat standardy demokracie, právní stát a lidská práva. Mnoho z těchto orgánů tuto práci vykonává již více než 50 let a experti, kteří v nich pracují, jsou jmenováni a schvalováni vládami. Patří sem několik expertních orgánů OSN, Rady Evropy a OBSE. Je tedy přinejmenším nedůvěryhodné tvrdit, že informace v usnesení a zprávě jsou nepřesné nebo zaujaté.

Jaká je pravděpodobnost, že rozhodnutí projde?

Toto usnesení je výjimečné, protože k tomu, aby bylo možné spustit článek 7, musí hlasovat více než dvoutřetinová většina poslanců Evropského parlamentu, oproti běžné většině.

Poslanci z Orbánovy strany Fidesz patří do skupiny Evropské lidové strany (EPP) - největší jednotné skupiny v Evropském parlamentu. Až do nedávné doby skupina EPP vždy hlasovala jako blok proti rezolucí kritizujícím maďarskou vládu z loajality vůči vlastnímu členu, straně Fidesz. V poslední době ale, když Evropský parlament v roce 2017 hlasoval o Maďarsku, se to změnilo. Zatímco Orban pokračuje v demontáži demokracie, více poslanců EP ve skupině EPP začalo být znepokojeno. V době, kdy bylo v roce 2017 hlasováno o posledním usnesení o Maďarsku, byla skupina EPP tak rozdělená, že politické vedení umožnilo svým poslancům volné hlasování. To znamená, že měli možnost hlasovat individuálně, místo aby se drželi oficiální pozice EPP. EPP se rozdělil třemi způsoby. Z 200 poslanců EPP, kteří hlasovali, 67 podpořilo usnesení, 93 se proti němu postavilo a 40 se zdrželo hlasování. Celkově 58% poslanců v Evropském parlamentu hlasovalo pro usnesení.

Pokud má být rozhodnutí přijato příští týden, poslanci EPP, kteří se proti hlasování v roce 2017 hlasovali nebo se zdrží hlasování, budou muset do té doby změnit svůj názor. Je možné zjistit, zda poslanci z EPP změnili své postoje tím, že se podíváme, jak hlasovali při hlasování, které se konalo v pěti parlamentních výborech během přípravy tohoto usnesení.

Celkem 42 poslanců EPP se zapojilo do hlasování v těchto pěti výborech. Celkem 10 poslanců EPP se připojilo k podpoře článku 7 buď hlasováním ve prospěch (6) nebo zdržením se (4), kde předtím hlasovali proti, nebo vůbec nehlasovali. Existuje však také 6 poslanců, kteří naopak hlasovali proti (2) nebo se zdrželi hlasování (4), kde předtím hlasovali ve prospěch rezoluce z roku 2017. Samozřejmě, tato skutečnost nám pouze umožňuje náhled některých názorů v EPP. Poslanci Evropského parlamentu z Nizozemska, Švédska, Finska a Lucemburska jsou stále kritičtější vůči poslancům Fidesze a poslanci EPP z Polska, Irska, Portugalska, Belgie, Řecka a Malty hlasovali většinou ve prospěch rezoluce z roku 2017. Ale kromě Polska, které má velké množství obyvatel, mají tyto menší země jen hrstku poslanců EPP. Aby návrh při hlasování příští týden prošel, budou muset rozhodnout o podpoře členové EPP z Německa, Itálie, Španělska a Francie (které mají mnohem větší počet obyvatel). A ti dosud své postoje neoznámili.

Mnoho poslanců v EPP může být stále ochotno podpořit Fidesz, protože si nejsou jisti, co bude Orbán dělat po příštích volbách do Evropského parlamentu v březnu. EPP očekává ztrátu mandátů a pokud podpoří aktivaci článku 7, Orbán by mohl být náchylný k odvetným opatřením tím, že přesune své poslance do jiné politické skupiny a dále tak oslabí EPP. Orbán se nedávno setkal s Mateem Salvinim z Ligy severu, místopředsedou italské vlády, který nepatří do skupiny EPP. To může být pro Evropu varovným signálem, že vytvoří novou politickou skupinu s dalšími autoritářskými populisty, pokud jej EPP nebude nadále chránit před odpovědností.

A existují i další komplikující faktory. Někteří poslanci Evropského parlamentu v středo-levé sekce (kteří by obvykle podporovali toto usnesení) se mohou rozhodnout nepodporovat aktivizaci článku 7 z obavy, že by Rumunsko mohlo následovat. Tito poslanci EP patří ke stávající vládnoucí straně, která umlčuje protesty proti korupci a nevládní organizace, které chtějí znemožnit vládě oslabovat zákony o korupci a soudnictví. A někteří poslanci Evropského parlamentu se možná prostě nedostaví, protože jsou již zaneprázdněni volebními kampaněmi.

Proč je to velký problém?

To nemusí znít jako příliš dramatická záležitost, ale dodnes ještě nebyl článek 7 nikdy použit. Evropské vlády dávají přednost tomu, aby vztahy mezi nimi byly co možná nejpozitivnější a nechtějí riskovat vytváření zášťe či vzdoru tím, že si budou navzájem kritizovat činnost v oblasti lidských práv. Nejedná se o to, že by o tom nehovořily. Dělají to, a to může se to i "zvrhnout" - ale činí tak na jiných místech, jako jsou Organizace spojených národů, OBSE a Rada Evropy. A činí tak daleko od EU, aby to nezasahovalo do jejich relativně hladké spolupráce v otázkách volného obchodu, ochrany životního prostředí a boje proti organizovanému zločinu. Ale vzhledem k tomu, že základní svobody jsou vážně ohroženy autoritářskými populistickými vládami v Maďarsku a Polsku, mnoho vlád EU si začalo klást nepříjemné otázky.

Co znamená článek 7?

Článek 7 byl vytvořen jako naléhavý postup k ochraně základních ochran pro demokracii a občanské svobody. Může se použít pouze tehdy, pokud některá členská země vážně a systematicky porušuje pravidla, která udržují fungování moderní demokracie. Věci jako svobodná a nezávislá média, nezávislé soudy s pravomocí zastavit vládu zneužívající její pravomoci a pravidla ochrany menšin a základních svobod. EU se snažila využít politického tlaku a právních postupů, aby donutila Orbána změnit směr, ale nic z toho nemělo skutečný dopad. Orbánova taktika měla tendenci ubírat se tři kroky vpřed a jen o krok zpět, když byla pod mezinárodním tlakem, což zanechalo mnoho škodlivých reforem.

Postup podle článku 7 je dlouhý. Zahrnuje nejméně tři hlasování v Radě ve třech různých fázích. Dosáhnout toho, aby bylo možno přijmout sankce proti vládě, vyžaduje, aby se všechny vlády (kromě vlády, která je předmětem zkoumání) dohodly. Článek 7 byl poprvé spuštěn v dějinách EU nedávno, když Komise začlenila Polsko do programu Rady kvůli převzetí soudů v této zemi vládou. Po několika schůzkách, které projednaly Polsko, ministři ještě nepřijali formální rozhodnutí. Pohodlně se usaďte, tohle bude ještě trvat...

Sankce podle článku 7 může být jakékoliv opatření, které odebere zemi práva, které získala při vstupu do EU. Nejčastěji uváděným příkladem je, že by vláda mohla ztratit své hlasovací právo, což by jí mohlo znemožnit, vliv na přijímané evropské zákony. Vlády však získaly mnoho privilegií po vstupu do EU, včetně financování EU, volného obchodu přes evropské hranice, schopnosti přesouvat peníze a nakupovat a prodávat služby kdekoli v EU, nemluvě o tom, že se mohou účastnit stovek setkání, a celoevropské politiky.

A verdikt?

Orban dostal Maďarsko do bodu volené autokracie. Stát, který vytvořil už neodpovídá modelu demokracie, který si v padesátých letech schválily svobodné evropské země. Předtím, než se země může připojit k EU, musí prokázat, že zavedla záruky pro zajištění řádného fungování demokracie, s nezávislými soudy, které mohou vládu udržet pod kontrolou a umožnit všem částem společnosti účastnit se občanského a politického života a ochrany základních svobod. Tyto záruky byly zavedeny, aby se zabránilo opětovnému vzniku autoritářských států a hrůz druhé světové války. Důkazy proti maďarské vládě jsou objektivní, přesné a ohromující. Nic jiného ze strany EU vůči Orbánovi zatím nefunguje. Hlasování ve prospěch usnesení a zprávy by mělo být samozřejmostí. Dokonce ani reálnou politiku nelze uplatnit: Orbán nemůže zůstat loajální vůči EPP, zatímco se uchází o přízeň jejího soupeře v Polsku a Itálii.