Tech & Rights

Takto se nový francouzský prezident staví k otázkám lidských práv

Emmanuel Macron přináší optimismus coby mladý vůdce Francouzské republiky, ale jaké jsou jeho postoje a návrhy, pokud jde o důležité otázky lidských práv dnešní doby?

by Malika Bêche-Capelli
Francouzský bývalý ministr hospodářství Emmanuel Macron vytvořil v létě roku 2016 své hnutí En Marche a o pár měsíců později se vydal na svou cestu do kanceláře prezidenta v Elysée. Ve věku 39 let je nyní nejmladším vůdcem demokratické země.

Je dobře známo, že názory Macrona jsou liberální a proevropské. Jaké jsou však jeho nehospodářské návrhy, zejména pokud jde o lidská práva?

Terorismus a nouzový stav

Nouzový stav byl vyhlášen poprvé v roce 1955 během alžírské války, znovu byl vyhlášen prezidentem Hollandem po teroristických útocích 13. listopadu 2015 v Paříži. Obnoven v Parlamentu čelí od té doby stávající stav nouze řadě kritiky kvůli porušování lidských a občanských práv, ke kterému v jeho důsledku dochází, a také z důvodu neúčinnosti při předcházení dalším útokům.

Byla to hlavní otázka tohtoročních prezidentských debat, nicméně není jasné, zda od něj Francie brzy upustí, protože v průběhu kampaně Macron prohlásil, že bude zrušen "pokud to okolnosti dovolí", aniž by uvedl další podrobnosti.

V souvislosti s bojem proti terorismu nový prezident řekl, že zaměří svou strategii na vnější hranice Unie tím, že vytvoří proti ISIS sekci v DGSE (Generální ředitelství pro vnější bezpečnost). Zdůraznil také význam deradikalizačních center, které by pomohly těm, kteří by chtěli odejít do Sýrie.

Laicita a náboženská svoboda

Pokud jde o náboženství a laicitu, má Macron velmi tradiční pohled, založený na svém postoji k zákonu z roku 1905, který založil sekularizaci francouzské společnosti a definitivní oddělení církve od státu.

Je skutečně za "rozumné vyjádření svobody náboženství ve veřejném prostoru", ale také za skutečnou neutralitu veřejných služeb a za vytváření neutrálních veřejných funkcionářů.

Pokud jde o islám, Macron je pro uzavření míst bohoslužeb nebo sdružení, která "omlouvají násilí, terorismus nebo by chtěli napadnout republiku". Toto je prohlášení, které by podle Amnesty International mohlo vést k porušování mezinárodních práv, neboť formulace "útočící na republiku" je příliš vágní, aby ospravedlnila zrušení sdružení nebo uzavření místa.

Azyl a imigrace

Tvrzením, že "přivítání uprchlíků je povinností pro Francii", Macron také připomněl voličům, že integrace je prioritou pro 210 000 migrantů, kteří přijdou každoročně do Franciepřijdou každoročně do Francie.

Je skutečně proti zničení chudinských měst, protože bez alternativního řešení je toto zničení "akce stejně tak pokrytecká, jako drahá a neúčinná."

Navrhuje nabídnout migrantům výku francouzštiny, dokud nedosáhnou úrovně B1, a navrhl, aby tyto jazykové třídy mohly být podmínkou pro získání francouzského občanství.

Hlavním návrhem, který učinil v oblasti přistěhovalectví, je zkrácení doby vyšetřování pro žadatele o azyl, snížení čekací doby z více než jednoho roku na šest měsíců, což by bylo z velké části dosaženo vytvořením nových soudů v různých regionech země (jediný soud pro tyto záležitosti je nyní v Paříži).

Pro Amnesty International je toto opatření zjevně pozitivní, protože zkrátí čas a prostředky, které žadatelé o azyl potřebují, aby mohli projít tímto bolestivým řízením, ale současně vzbuzují obavy: toto opatření by mohlo být nebezpečné pro lidská práva, pokud by zkrácení času ke kontrole spisů nebylo doprovázeno náležitým navýšením hmotných a lidských zdrojů.

Justice

Podle Le Monde jsou Macronovy postoje k justici pevné, ale zároveň zjednodušující. Klíčovým opatřením v oblasti soudnictví je "systematické uplatňování trestů", a to i pro menší trestné činy (tresty méně než dva roky věznění).

Skutečně plánuje zvýšit počet dostupných míst ve věznicích o 15 000.

Nicméně připustil, že vězení není vždy nejlepším řešením a prohlásil, že by chtěl vytvořit agenturu pro alternativní opatření k vězení a podpořit rozvoj komunitních služeb.

Práva žen a rovnost pohlaví

Podle Macrona by měla být reálná genderová rovnost národním problémem - "skutečná" protože zákon o rovnosti žen a mužů vstoupil v platnost v roce 2014.

V praxi chce Macron zvýšit kontrolu nad podniky, aby se ujistil, že ženy nejsou oběťmi diskriminace při přijímání do zaměstnání nebo že nejsou méně odměňovány kvůli jejich pohlaví. Rád by zavedl politiku "jména a hanby" a zveřejnil jména firem, které nerespektují zákon.

Rovněž chce prosazovat rovnost pohlaví ve veřejných institucích, počínaje svou vlastní vládou.

Vzhledem k tomu, že 95 procent francouzských žen bylo alespoň jednou za život napadeno ve veřejné dopravě (podle online průzkumu MadmoiZelle.com), chce Macron přijmout "nezbytná opatření" pro bezpečnost žen ve veřejném i soukromém prostoru.

LGBTQI práva

Podle Macrona by měl být boj proti diskriminaci a homofobii prioritou. V tomto smyslu a přes některé kontroverzní prohlášení o "ponížení" anti-homosexuální manželské skupiny La Manif pour Tous, Macron nemá v úmyslu zrušit nebo změnit zákon Taubira.

Na své oficiální webové stránce kampaně se zabývá všemi typy rodin a uznává, že přirozená nebo asistovaná plodnost a osvojení má stejná práva a důstojnost. Jde o právo na asistovanou reprodukci pro svobodné ženy i lesbické páry, ale proti náhradním těhotenstvím (z "etických důvodů vůči důstojnosti žen").

Nicméně Francie nedávno odmítla přidat "neutrální" pohlaví na oficiální dokumenty a změna pohlaví je stále velmi složitý proces, až do té míry, že je téměř nemožná. Jedná se o problémy, ke kterým Macron nikdy nevyjádřil žádný názor, stejně jako nikdy neřekl nic o právech transsexuálů.

Soukromí a on-line dohled

Ve Francii legalizovaly zpravodajské zákony z července 2015 nediferencovaný dohled nad on-line soukromými aktivitami bez jakékoliv soudní kontroly. Macron prohlásil, že chtěl opětovně projednat dohodu o ochraně soukromí se Spojenými státy a řekl, že v demokracii nemůžeme mít generalizovaný dohled nad občany.

Také řekl Amnesty, že má v úmyslu zaručit ochranu osobních údajů vytvořením Evropské agentury.