Tech & Rights

Zákaz podmínečného propuštění doživotních vězňů v Litvě porušuje jejich práva

Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že vězni by neměli být úplně zbaveni naděje, že jednoho dne budou schopni prokázat, že se změnili k lepšímu a budou moci dosáhnout na podmínečné propuštění.

by Human Rights Monitoring Institute
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodl, že stávající zákaz zmírnění doživotních trestů v Litvě porušuje práva odsouzených.

V případě Matiošaitis a další proti Litvě se osm vězňů stěžovalo, že Litva porušujě článek 3 Úmluvy (zákaz nelidského a ponižujícího zacházení).

Podmíněčné propuštění zakázáno

Stěžovatelé, kteří byli odsouzeni za řadu závažných trestných činů, chtěli dokázat, že stát jim opravdu nenabízí šanci být propuštěni dříve, a to ani v případě, že se jejich chování zlepšuje a již nepředstavují hrozbu pro veřejnost.

Zákoník pro prosazování trestů Litovské republiky neumožňuje, aby byli vězňové propuštěni na podmíněně propuštěni. Jediný způsobem, jak by se tito vězni mohli dostat na svobodu podle svého současného zákona, je získání prezidentské milosti.

Poté, co Evropský soud pro lidská práva zhodnotil uplatňování prezidentské milosti, zjistil, že i když je tento postup jasný a jednoznačný, není potřeba uvést konkrétní důvody v případě odmítnutí žádosti vězně.

Odsouzení nemají jasno pokud jde o to, jak by se měli změnit, aby byli omilostěni. Navíc rozhodnutí o prezidentské milosti nelze napadnout před soudem.

Milost je výjimkou, ne pravidlem

ESLP také zvažoval skutečnost, že prezidentská milost prakticky nikdy není udělena vězňům sloužícím doživotní trest.

Pokud se podíváme na statistiku, z 35 odsouzených, kteří požádali o milost, byl nakonec omilostěn jeden. Soud uznal, že nárok žadatele (tento případ byl pouze výjimkou) byl opodstatněný.

Podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva má odsouzený právo na reálné přezkoumání všech důležitých informací, aby bylo možné posoudit, zda je jeho výkon trestu odůvodněn penologickými důvody.

Dále musí vědět odsouzenci vědět, co musí dělat a jak se musí změnit, aby mohlo být zvažováno jejich předčasné propuštění.

Právo na naději

Podle soudu by vězňové neměli být zcela zbaveni naděje, že jednoho dne budou schopni dokázat svou činností, že se změnili k lepšímu. Odsuzovat je, aby strávili zbytek svého života izolovaně, aniž by mohli doufat, že dokážou, že se změnili, vede k podmínkám, které ponižují lidskou důstojnost.

ESLP dále poznamenal, že stát v současné době neplánuje reformu této oblasti práva.

Vzhledem k těmto okolnostem soud jednomyslně rozhodl, že Litva porušila článek 3 Úmluvy.

Institut pro monitorování lidských práv se připojil k řízení jako třetí strana na podporu stěžovatelů.

Podle Karolise Liutkevičiuse, advokáta zastupujícího Institut v tomto případě, je nejjednodušším způsobem, jak provádět rozhodnutí ESLP, jednoduše zrušit zákaz podmíněného propuštění pro vězněné osoby.