Litevští zákonodárci se snaží rozšířit soudní pravomoci k omezení práv jednotlivců spojených s organizovaným zločinem.
Nový návrh zákona, oficiálně nazvaný Zákon o prevenci a potírání organizovaného zločinu, poskytuje nejméně devět opatření, která mají omezit právo člověka na svobodu, majetek a soukromí.
Opatření jsou závažná
Soudy budou moci zakázat někomu kontakt se specifickými osobami, měnit místo svého pobytu (požadavkem, aby se zde nacházel v určeném čase), zakázat přístup do určité oblasti nebo řízení dopravních prostředků a budou mít rovněž možnost stanovit povinnost informovat policii o všech obchodních transakcích překračujících částku 1500 eur.
Soudy budou navíc moci nařídit zabavení majetku, vyzvat osoby k podání majetkového přiznání a prokázat tak jeho původ, dočasně zakázat osobám vykonávat konkrétní činnost nebo nařídit, aby byl člověk elektronicky monitorován (označen).
Podle Karolise Liutkevičiuse, právního experta Monitorovacího institutu pro lidská práva, zatímco z hlediska závažnosti jsou tato opatření rovnocenná s těmi, která se používají v trestním řízení, zároveň jim chybí jakákoliv následovně uvedených procesních záruk na ochranu lidských práv:
"Mají být použity, když osoby nedbají varování, které jim daly orgány činné v trestním řízení, aby neporušovaly zákon. Není jasné, proč by za daných okolností donucovací orgány rovnou nezahájily předběžné vyšetřování," řekl Liutkevičius." Kromě toho, zákon poskytuje "zjednodušený" postup pro uplatňování těchto opatření, ale postrádá jakékoliv záruky proti zneužití, například tím, že by upřesňoval, že by zmíněná opatření měla být použita pouze za výjimečných okolností."
Nelze si stěžovat
Podle Liutkevičiuse největším problémem zákona je, že lidé by nebyli schopni využívat práva a záruky které jim v rámci trestního řízení náleží, jako je právo na tlumočení a překlad, právo na státem garantovanou právní pomoc, právo předkládat důkazy a další.
Zákon by umožnil orgánům zabavení majetku osob, toto opatření opět postrádá odpovídající procesní záruky stanovené trestním právem. Policisté by mít také měli možnost natáčet, fotit a získávat biometrické údaje osob podrobených kontrolním opatřením (oficiálním varováním nebo soudním příkazem).
"Opět platí, že pokud budeme soudit podle obsahu, jsou to skutečná nátlaková opatření, která se používají v trestním řízení, ale na rozdíl od trestního řádu zde člověk nemá možnost je napadnout, a proto nemůže bránit svá práva," poznamenal Liutkevičius.
Návrh zákona obsahuje jedno další znepokojující ustanovení: uvádí, že pokud se osoba nedostaví k soudnímu jednání dle soudního příkazu, soud musí nařídit její dočasné zadržení po dobu až 48 hodin. "Soud nemá žádnou rozhodovací pravomoc ve vztahu k zadržení - musí být nařízeno ve všech případech," řekl Liutkevičius.
Monitorovací institut pro lidská práv a litevské Centrum pro lidská práva naléhají na Výboru pro lidská práva, aby odmítl návrh zákona.