Litevská vláda zvažuje "jednostranně" nařizující zákon, který umožňuje PNR (jmennou evidenci cestujících) shromažďování a uchovávání údajů od počátku roku 2016.
Premiér Algirdas Butkevičius oznámil, že vnitrostátní právní úprava v plné míře prosazuje postupy jmenné evidence cestujících v Litvě, aniž by čekala na konečný výrok EÚ v této věci. Oznámení přišlo po zasedání vlády v reakci na zvýšené bezpečnostní hrozby.
Letenky, prosím
Zákon by umožnil shromažďování a uchovávání osobních údajů cestujících v letecké dopravě za účelem prevence, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů. Ty by zahrnovala osobní a kontaktní informace, cestu, let, letenku a informace o zavazadlech, stejně jako kreditní karty a údaje držitele karty.
Všichni letečtí dopravci, by byli povinni poskytnout tyto informace policejním orgánům nejpozději 48 hodin před každým letem. Policie je bude mít možnost uchovat až na pět let, ale návrh zákona se nezmiňuje o tom, jak budou uchovávané údaje chráněny - uvádí jen, že údaje "nebudou veřejné."
'Beznadějně zaseklý'
"Mluvíme o předběžné registraci osob, které si zakoupí letenky na vstup do vzdušného prostoru Evropské unie, a poskytování těchto informací speciálními službami. Kromě toho jsme přesvědčeni, že stejný mechanismus by měl platit i pro vnitřní lety," řekl ministr vnitra Saulius Skvernelis, a dodal, že otázka PNR je "beznadějně zaseklá" v Evropském parlamentu. "Věříme, že takový zákon by nebyl v rozporu s ničím, protože tyto směrnice nejsou dosud přijaty."
Podle ministra, Litva již má potřebné technické vybavení pro vytvoření systému jmenné evidence cestujících pro vnitřní lety v rámci EÚ, a mohla by začít prosazovat postupy jmenné evidence cestujících od počátku roku 2016.
Litva je jedním z 14 členských států EÚ, které v roce 2012 obdržely finanční prostředky EÚ na vytvoření systému jmenné evidence cestujících. V roce 2013 byl však návrh směrnice EÚ PNR odmítnut výborem LIBE Evropského parlamentu. V roce 2015 po "četných výzvách členských států EÚ," se zavázal Parlament ke konečnému znění směrnice do konce roku.
'Neměli bychom spěchat'
Šéf litevského úřadu pro ochranu údajů, Algirdas Kunčinas, naléhá na vládu, aby počkala na výsledek třístranných rozhovorů EÚ, aby se ujistila, že vnitrostátní právní úprava bude v souladu s nadcházejícím nařízením EÚ.
Podle něj by měla směrnice stanovit jasné odpovědnosti za ochranu uchovávaných údajů, které navrhovaný návrh zákona nestanovuje. "V této situaci se zdá, že by bylo nejrozumnější, aby znovu zvážená," řekl Kunčinas.
Je uchovávání údajů PNR v souladu s právem?
V červenci 2015 schválil LIBE návrh směrnice pro další jednání, ale navrhl rozsáhlé změny v původním textu, zavedení zabezpečení proti zbytečnému a nepřiměřenému sběru a uchovávání údajů jmenné evidence cestujících.
Ve světle podobných obav, v roce 2014 Evropský parlament odkázal dohodu mezi EÚ a Kanadou PNR k Evropskému soudnímu dvoru, aby objasnil, zda je dohoda v souladu s právem EÚ. V roce 2014 zrušil tentýž soud směrnici EÚ o uchovávání údajů a prohlásil, že je v rozporu s právem EÚ a základními právy.
Návrh směrnice EÚ PNR přitahuje těžkou kritiku od skupin za občanské svobody. Evropská digitální práva (EDRi), sdružení organizací občanských a lidských práv z celé Evropy, tvrdí, že nezbytnost a účinnost pro hromadný dozor v předcházení terorismu je třeba ještě prokázat, že s ohledem na rozsudek Soudního dvora z roku 2014, může být blanketní jmenná evidence údajů o cestujících stěží považována za zákonnou.
Neústavní?
Snaha litevské vlády zavést vlastní zákon pro uchovávání údajů o jmenné evidenci cestujících se setkala s kritikou ze strany Ministerstva spravedlnosti, které uvádí, že zákon je potenciálně neústavní. Litevská Ústava umožňuje přenos soukromých dat pouze na základě soudního příkazu, zatímco výjimky lze povolit pouze v případě války nebo mimořádné události.
Ministerstvo upozorňuje na skutečnost, že návrh zákona by umožnil shromažďování osobních údajů bez navázání cestujících na konkrétní trestnou činnost, a místo toho pouze na základě zvýšeného rizika, které nespadá do žádné z ústavních výjimek.